Co je skutečně ZDRAVÉ?
V dnešní době se toho v médiích hodně napíše a napovídá o tom, co je a co není pro člověka zdravé. Zdravý životní styl je dnes ohromná móda (a samozřejmě obrovský business) a příznivci různých táborů se předhánějí vpodpoře často velmi protichůdných zdravotních tvrzení a doporučení. Jedni tvrdí, že největším zlem je příjem obilovin a lepku, jiní doporučují kompletně vyřadit zjídelníčku maso a další vysvětlují, že nejškodlivější ze všeho jsou mléčné výrobky. Samozřejmě se najde i velké množství těch, kteří vám budou naznačovat, že nejpozději do 10 let zemřete na infarkt, pokud se nepřidáte k populární běhací maratonové „mánii“ anebo nebudete nejpozději od zítra užívat nějaké zázračné nebo zelené suplementy. Kdo více by nám však mohl říci o tom, co je a co není pro člověka skutečně zdravé, než obyvatelé tzv. modrých zón, kde žijí největší koncentrace lidí nad 100 let a celkově se zde obyvatelé dožívají (ve zdraví!) vprůměru o 7-12 let více, než vokolních zemích? Ačkoliv se tyto oblasti nacházejí izolovaně rozesety po celém světě, mnoho věcí zživotního stylu jejich obyvatele spojuje.
Kde nalezli recept na dlouhý, zdravý a šťastný život? Je to ostrov Ikaria vŘecku, kde je vpřepočtu na hlavu nejvyšší počet obyvatel nad 90 let na světě (a 3x více než ve zbytku Řecka) a naopak o 50 % nižší výskyt kardiovaskulárních onemocnění; oblast Barbagia na ostrově Sardinie vItálii (provincie Nuoro a Ogliastra), kde žije desetkrát více stoletých obyvatel než ve zbytku západní Evropy a tamější muži žijí vprůměru nejdéle na světě; Loma Linda vKalifornii vUSA, kde se lidé dožívají vprůměru o celých 10 let více než ve zbytku USA; Ostrov Okinawa vJaponsku, na kterém se lidé dožívají vprůměru o 7 let více než vUSA, ženy zde žijí vprůměru nejdéle na světě a kterému Japonci neříkají jinak než „ostrov nesmrtelných“, protože počet stoletých lidí je zde 3x vyšší než ve zbytku Japonska; a konečně i poloostrov Nicoya v Kostarice, kde je nejmenší úmrtnost lidí ve středním věku na celém světě. Zároveň je nutné zdůraznit, že lidé nad 90 let ve všech těchto oblastech vedou aktivní život, pracují, jezdí na kole, jsou soběstační apod. Např. na ostrově Ikaria je 80 % mužů ve věku mezi 65 a 85 lety stále sexuálně aktivních a běžná 98letá žena tu řídí menší hotel nebo o víkendu ráda hraje poker o peníze. VLoma Linda vKalifornii zase známý milionář a kardiolog Wareham Ellsworth prováděl až do věku 95 let 20 operací měsíčně na otevřeném srdci. Fascinující tedy není statisticky vyšší délka života obyvatel modrých zón, ale především kvalita života a zdraví obyvatel i ve vyšším věku nad 90 let!
Délka života je totiž podle nejnovějších vědeckých výzkumů (např. ve studii 3000 dánských dvojčat) ovlivněná genetickými faktory jen z20–25 %, zatímco 75–80 % závisí na našem životním stylu a návycích. Přestože má lidský organismus kapacitu dožít se v relativním zdravív průměru 90–95 let, je vČR věkový průměr 78 let, nemluvě o kvalitě života většiny seniorů vČR vposledních letech života… Naším životním stylem se tedy připravujeme nejméně o 12 let života stráveného vrelativní kvalitě a přiměřeném zdraví. Výzkumem modrých zón se dlouhodobě začal zabývat spisovatel a cestovatel Dan Buettner, který před více než 10 lety ve spolupráci sNational Geographic zahájil nejrozsáhlejší výzkum vtěchto izolovaných „oázách dlouhověkosti“, scílem odhalit společné charakteristiky životního stylu jejich obyvatel. A přestože jsou modré zóny na různých světadílech a zasazeny do různých kultur a náboženství, některé charakteristiky jejich životního stylu jsou opravdu velmi podobné. Včem se tedy skrývá onen pověstný elixír mládí, zdraví a dlouhověkosti? Je topestrá a přiměřená výživa, chůze a přirozený pohyb, smysl života a relaxace a sounáležitost srodinou a komunitou lidí.
Pestrá a přiměřená výživa
Prvním a možná nejdůležitějším faktorem jsou výživové návyky jejich obyvatel. Všude tvoří jídelníček pestrá strava bohatá především na sezónní ovoce a zeleninu z lokální produkce, celkově spřevahou rostlinných složek výživy (brambory, obiloviny, luštěniny, ovoce, zelenina). Většina obyvatel modrých zón konzumuje maso vprůměru maximálně 2x týdně a další plnohodnotné bílkoviny čerpají především z lokálních zdrojů jako jsou ovčí sýry, kozí mléko, ryby a vejce. Vžádné zmodrých zón nejí obyvatelé průmyslově zpracované potraviny, nepijí žádné slazené nápoje, a naopak svůj jídelníček obohacují o potraviny nabité antioxidanty a dalšími bioaktivními látkami (česnek, olivový olej, med, zelené a bylinné čaje, ale i červené víno zlokální produkce apod.).
Společná pro modré zóny není jen kvalita potravin (pestrost a lokální produkce), ale i jejich kvantita. Obyvatelé modrých zón se zásadně nepřejídají a např. na ostrově Okinawa si přímo před každým jídlem říkají „Hara hachi bu“, což pochází od Konfucia a vpřekladu znamená „Jez, dokud nejsi z80 % plný.“ Pro tento příklad ale nemusíme chodit až do Japonska, jistě si každý znás vzpomene na lidovou moudrost ve formě známého českého přísloví „jez do polosyta, pij do polopita a vyjdou ti naplno léta“, kterou nám říkávaly naše babičky. Zároveň doplníme, že toto tvrzení je dnes podložené i vědeckými výzkumy např. na hlodavcích – kalorická restrikce opravdu prodlužuje život. Jak je tedy vidět na výzkumu modrých zón voblasti výživy, není to o žádných extrémech – nikde zcela nevyřazují žádnou přirozenou složku potravy (ať už se jedná o moderní lepek a obiloviny nebo o mléčné výrobky a maso), ale důležitá je především pestrost, poměr a přiměřené množství všech těchto přirozených složek ve výživě člověka.
Chůze
Pro všechny modré zóny je také společným faktorem dostatek každodenního přirozeného pohybu zejména ve formě chůze. Většina obyvatel modrých zón nevlastní auta a pohybují se každý den pěšky vhornatém terénu (např. Ikaria, Sardinie). Zároveň ale naopak nikde neběhají maratony a ve všech modrých zónách je pro obyvatele společná každodenní lehká až středně těžká fyzická aktivita jako je práce na zahradě, obdělávání půdy, rybolov, pastevectví a samozřejmě chůze pěšky na trh i do kostela. V„nejmodernější“ modré zóně v Kalifornii vLoma Linda mají obyvatelé zase tradici dlouhých podvečerních procházek vpřírodě. Výzkum modrých zón ukazuje, že důležitá je zejména každodenní frekvence a přirozená „jemnost“ (intenzita) pohybu. Tedy ani sezení u televize, ale na druhou stranu ani nadměrná fyzická aktivita o vysoké intenzitě jako třeba maratonský běh. Výsledky výzkumu současně ukazují, že velkou roli bude pravděpodobně hrát i související časté vystavení se slunci při pohybu venku, které je spojené s vyšší produkcí vitamínu D, který má velkou řadu zdraví prospěšných funkcí.
Smysl života a relaxace
Dalším společným faktorem pro obyvatele modrých zón je vědomí smyslu života. A to nikoliv pouze ve smyslu metafyzickém (objevení svého unikátního smyslu života a cesty kjeho naplnění), ale i v tom ryze praktickém vkaždodenním životě. Např. na ostrově Okinawa vJaponsku toto obyvatelé nazývají jako „ikigai“ – důvod, proč ráno vstáváme z postele. Drtivá většina devadesátiletých a stoletých lidí vmodrých zónách má stále své „ikigai“, ať už je to pomoc svýchovou dětí (pravnoučat a prapravnoučat), lov ryb nebo pastevectví pro svoji rodinu a přátele, práce na farmě a obdělávání půdy anebo výuka dětí (karate, jízdy na kole,…) a to mnoho let po odchodu do penze. Jinými slovy, je nesmírně důležité, aby lidé (vkaždém věku) měli stále pro co žít a cítili, že jsou tu stále potřební. Samozřejmě, že i obyvatelé modrých zón jsou vystaveni stresu, mají ale pevně zakotvené každodenní rituály, jak se stresu zbavit. Tak např. na Ikarii si všichni chodí po obědě pravidelně zdřímnout. To mimochodem dělal i Winston Churchill, který sice většinu života kouřil osm dlouhých kubánských doutníků denně, ale dožil se 90 let (a je po něm proto pojmenován „gen dlouhověkosti“ kódující enzym cytochrom P450). Na Sardinii mají každý den svoji „šťastnou hodinku“, kdy si spřáteli či rodinou vypijí skleničku vína, na Okinawě se každý den zastaví a uctívají své předky a v dalších oblastech se pravidelně modlí.
Sounáležitost
Žádný ze stoletých obyvatel modrých zón nežije svůj život sám. V těchto oblastech buď vůbec neexistují domovy důchodců anebo je (vtěch evropských) umístění seniora do takového zařízení vnímáno jako velká ostuda pro celou rodinu. Ve všech modrých zónách je velká úcta ke stáří a podpoře starších obyvatel a společným faktorem jsou velmi pevné sociální vazby nejen na rodinu, ale i na celou komunitu lidí. Např. na Sardinii nemají obvykle vhospodách kalendáře nahých dívek, ale svého „stoletého měsíce“. Ať už se lidé vmodrých zónách každý večer potkávají se svými bližními a přáteli anebo tráví alespoň jeden oběd vtýdnu slidmi zcelé širší komunity, pocit sounáležitosti prakticky u všech také posiluje víra a pravidelné rituály. Drtivá většina stoletých lidí zmodrých zón totiž patří do nějaké komunity založené na víře (bez ohledu na druh náboženství) a je díky tomu vpravidelném sociálním kontaktu sostatními lidmi ze svého okolí. Pro obyvatele modrých zón je také typické, že jsou oddaní svému životním partnerovi a maximum času a lásky věnují výchově svých dětí (kteří se tak o ně později sdaleko větší pravděpodobností postarají). Všechny tyto faktory posilují pocit jistoty, sounáležitosti a psychické zdraví. Opět ani vtomto případě se ale nejedná o novou informaci, protože je již dávno „západní“ vědou prokázáno, že samota skutečně zkracuje život člověka.
Závěr
Výzkum modrých zón je nesmírně zajímavý a u konstatování těchto výsledků zdaleka nekončí, ale naopak intenzivně pokračuje. Výzkumníci včele sDanem Buettnerem se snaží tyto objevené principy přenést a šířit dál a modré zóny vytvářet uměle. Prvním projektem byla spolupráce sradnicí v18tisícovém americkém městě Alberta Lea vMinnesotě, kde byla průměrná délka života obyvatel 78 let podobně jako vČeské republice. Město vrámci projektu od roku 2009 otevřelo více zahrad, vybudovalo stezku okolo jezera, zavedlo kurzy cvičení a ve školách začali dětem vařit zdravější jídlo. Také vytvořili projekty, aby se lidé zizolovaných farem spolu začali více scházet. Průměrný věk ve městě se od té doby zvýšil o 3,1 roku.
Zároveň je nesmírně důležité se zamyslet nad tím, co tyto výsledky znamenají pro zdravý a šťastný život každého znás. Je lidskou přirozeností věci zjednodušovat a za zdroj všech možných problémů označit jednoho viníka. Vpřípadě dramatického rozvoje chronických neinfekčních onemocnění (tzv. civilizačních chorob) je často moderní vinit jeden faktor (např. lepek, sacharidy, nasycené tuky, maso apod.), po jehož eliminování se všechny problémy vyřeší. Ale tak jako viníkem obezity, diabetu 2. typu nebo chronického systémového zánětu není jedna látka, ale souhra řady negativních faktorů životního stylu od nedostatku pohybu po nevyváženou a nadměrnou stravu, stres apod., tak i po staletí hledaný elixír mládí a zdraví nebude jedna zázračná substance, ale souhra celé řady faktorů. Velmi pravděpodobně jsou nejdůležitějšími faktory každodenní přirozený pohyb o nízké a střední intenzitě (např. chůze či běh vpřírodě), vědomí smyslu našeho života, který nám dává důvod každé ráno vstát, důraz na relaxaci, pestrá a přiměřená výživa zlokální produkce a také velmi pevné sociální vazby srodinou i okolní komunitou lidí.
Literatura
- Buettner, D. Modré zóny. 9 rad pro dlouhý život od lidí, kteří se dožili vysokého věku. (v originále The Blue Zones: 9 lessons for living longer from the people who’ve lived the longest, 2009). VČR a SK vyšlo ve slovenštině vroce 2016 vnakladatelství Eastone books. 240 s. ISBN: 978-80-8109-286-2
- Buettner, D. Blue Zones Project. Dostupné na www.bluezones.com
- Šindelář, M. Žít do sta let (I.): Modré zóny. Dostupné na http://kulturistika.ronnie.cz/c-26369-zit-do-sta-let-i-modre-zony.html
- Šindelář, M. Žít do sta let (II.): 10 tipů, jak se dožít stovky. Dostupné na http://kulturistika.ronnie.cz/c-26370-zit-do-sta-let-ii-10-tipu-jak-se-dozit-stovky.html
- Matulík, R. Tajemství dlouhověkosti se skrývá v pěti modrých zónách planety. Český rozhlas 6. 2012. Dostupné na http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/1138040
Zdroj fotografií: bluezones.com, pexels.com
Jak tento článek citovat? ROUBÍK, Lukáš. Co je skutečně zdravé? In: Institut Moderní Výživy [online]. 4.2.2018. [vid. datum citování]. Dostupné z: https://institutmodernivyzivy.cz/co-je-skutecne-zdrave/