Mýty a fakta o mléku a mléčných výrobcích

8. 10. 2018

Mýty a fakta o mléku a mléčných výrobcích

Mléko je tekuti na bílé barvy bohatá na živiny, která je produkována mléčnými žlázami savců. Člověk mléko začal pravidelně konzumovat během neolitické revoluce před několika tisíci lety díky domestikaci dobytka. Srážením mléčné bílkoviny se následně začaly vyrábět mléčné výrobky jako jsou sýry a tvarohy, z mléčného tuku se začalo získávat máslo. Ačkoliv jsou mléko a mléčné výrobky tradiční součástí mnoha kultur a konzumujeme je již několik tisíc let, přesto jsou bohužel mléko (zejména kravské) a další mléčné výrobky opředeny mnoha pověrami, mýty a nepravdami, z nichž některé přetrvávají mezi lidmi dokonce i několik staletí! Pojďme se společně podívat, jak je to s těmito mýty ve skutečnosti .

❌ 1. „Mléko a mléčné výrobky zahleňují.”

Tento velmi rozšířený mýtus pochází již ze středověku a to konkrétně od židovského lékaře Mosese Maimonidese, který ve svém traktátu o léčbě astmatu ze 12. století uvedl, že mléko zvyšuje produkci hlenu v dýchacích cestách. Dnes však žijeme ve 21. století a díky mnoha studiím víme, že mléko produkci hlenu nezvyšuje a dokonce není ani potřeba se mu vyhýbat pokud trpíme astmatem nebo cystickou fibrózou. Tento mýtus o zahlenění zřejmě přetrval tak dlouho díky konzistenci mléka a mléčných výrobků, která může pocitově připomínat hlen🥛. Novodobé studie také potvrdily paradoxní jev, že zvýšený pocit zahlenění po konzumaci mléčných výrobků nebo mléka subjektivně udávají lidé, kteří tomuto mýtu opravdu věří, a to i přesto, že ke zvýšené produkci hlenu u nich objektivně nedochází (jedná se o tzv. “nocebo efekt”, tedy opak placeba.) Přesto už 800 let od sebe tento mýtus lidé přebírají a není se bohužel čemu divit, když i v dnešní době tento mýtus šíří známé osobnosti jako např. lezec Adam Ondra (kterému jinak velmi fandíme). Ten v každém rozhovoru tvrdí, že “mléčné výrobky způsobují tvorbu hlenu” (např. naposledy v rozhovoru pro Sport / iDNES.cz z 11. 9. 2018). Pravdivé není ani tvrzení některých fitness trenérů jako např. Michal Kulštejn, který ve své knize tvrdí: „při trávení mléčných výrobků vzniká na stěnách střev hlenovitý film, který brání dokonalému trávení a ničí bakterie pod ním.“ Nic takového jako zahlenění střev po trávení mléčných výrobků u zdravých lidí NEEXISTUJE a nikdy nic takového nebylo vědecky prokázáno ani popsáno.

❌ 2. “Mléko je pro dospělého člověka nestravitelné.”

Mléko slouží jako primární zdroj živin pro savčí mláďata po porodu včetně člověka a díky tomu máme po narození nejvyšší aktivitu enzymu laktázy, který nám pomáhá trávit mléčný cukr (laktózu). Aktivita enzymu laktázy se postupem života přirozeně snižuje, ale někdy v době mezi 5000 – 10 000 let př. n. l. se vyskytla mutace, která zajišťuje zachování tohoto enzymu i v dospělosti a tak nám umožňuje laktózu trávit i v pozdějším věku. Člověk se tedy na příjem mléka v průběhu historie adaptoval, protože pro jedince, kteří neměli s jeho trávením potíže, představovalo mléko výraznou výhodu v období nedostatku jiné potravy. Tato tzv. “laktázová perzistence” je velmi rozšířena zejména u obyvatel severozápadní Evropy. I na území České republiky má zhruba 80 % obyvatel alelu pro zachování tohoto enzymu i v dospělosti a tudíž drtivá většina populace v ČR nemá s trávením laktózy a pitím mléka problém ani v pozdějším věku. Zároveň je pravdou, že deficit laktázy v dospělosti je regionálně velmi rozdílný, a zatímco v Dánsku postihuje jen cca 4 % dospělých lidí (tzn. 96 % dospělé populace nemá s pitím mléka problém), v Thajsku je to naopak až 97 %. Také drtivá většina afroameričanů a indiánů je v dospělosti intolerantní na laktózu. To ale zkrátka není případ původního evropského obyvatelstva včetně ČR.

❌ 3. “Vápník, který je obsažen v mléku a mléčných výrobcích, není dobře využitelný, a konzumace mléka a mléčných výrobků způsobuje osteoporózu.”

Mezi další mýty patří tvrzení, že vápník není z mléka dobře využitelný v lidském organismu a nebo že se dokonce mléko podílí na vzniku osteoporózy neboli lidově řečeno “řídnutí kostí”. Pokud se podíváme na relevantní vědecké studie, tak zjistíme, že naopak oproti většině rostlinných zdrojů je vápník z mléka velmi dobře využitelný a mléko navíc obsahuje další látky (kaseinové fosfopeptidy, laktózu, vitamín D s výbornou biologickou dostupností apod.), které podporují jeho absorpci a retenci v organismu. Ve skutečnosti z mléka tedy absorbujeme přibližně 30 – 35 % veškerého vápníku a mléko je tak jedním z nejdůležitějších zdrojů této minerální látky v naší potravě. Pro porovnání si uveďme schopnost absorpce vápníku lidským organismem ze špenátu, která se pohybuje jen kolem 5 %.

Ani tvrzení s osteoporózou není samozřejmě pravdivé, protože mléko naopak podporuje mineralizaci kostí, snižuje činnost osteoklastů (tedy buněk, které odbourávají kostní hmotu) a také dodává tělu potřebné mikronutrienty jako je například vitamín D nebo již zmíněný vápník. KONZUMACE MLÉKA tedy ve skutečnosti působí PROTI osteoporóze, podporuje zdraví našich kostí a správný vývoj skeletu.

❌4. „Člověk je jediný savec, který pije mléko jiných savců.“

Podle odpůrců mléka je jeho pití nepřirozené, protože žádný jiný savec na Zemi obvykle nepije mléko jiných živočišných druhů. Tato argumentace je chybná ze tří základních důvodů. Zaprvé, podle této logiky bychom tedy nesměli létat letadlem operovat nemocné, používat internet a snad ani vyšší mozkové funkce. Zadruhé, jiní savci nepijí ve volné přírodě mléko jiných savců jen proto, že si ŽÁDNÝ JINÝ SAVEC NEDOMESTIKOVAL JINÉ SAVCE. Pokud by jiná zvířata tuto možnost v přírodě měla, jistě by mléko jiných savců konzumovala stejně jako je v přírodě velmi rozšířená konzumace vajec jiných živočišných druhů. Ta není výsadou člověka, ale hledání a konzumace vajíček plazů, ptáků či vejcorodých savců jinými živočišnými druhy je v přírodě nesmírně rozšířené, protože se jedná o bohatý a vítaný zdroj snadno získatelných živin. A to včetně velkých opic, jako jsou např. orangutani vybírající na stromech ptačí vejce. A konečně zatřetí, toto tvrzení je zkrátka NEPRAVDIVÉ a každý si může na YouTube ověřit, že např. opuštěná mláďata konzumují mléko jiných savců (např. tygří mláďata od fenky), dospělé kočky domácí kravské mléko apod. A z tygřích mláďat nevyroste konzumací psího mléka pes stejně jako z kočky domácí či člověka nevyroste konzumací kravského mléka kráva.

❌ 5. “Hormony v kravském mléce jsou pro nás škodlivé a způsobují rakovinu.”

Je pravda, že kravské mléko bovinní hormony a růstové faktory, které jsou důležité pro růst a vývoj telete, obsahuje. Pokud se ale podíváme na jejich škodlivost, nic takového se u člověka neprokázalo. Je to z toho důvodu, že bovinní hormony jsou peptidové povahy (např. bGH), tudíž při procesu jejich trávení dochází k jejich štěpení našimi trávicími enzymy na menší úseky (oligopeptidy nebo jednotlivé aminokyseliny), které ztrácí svojí původní biologickou aktivitu. Navíc hormony v mléce najdeme pouze v minimálních koncentracích a při konzumaci mléka, které je tepelně upraveno pasterizací, dochází zhruba k 90% redukci těchto hormonů vlivem vysoké teploty. Co se týče růstového faktoru IGF-1, který je někdy spojován se zvýšeným výskytem některých typů rakoviny (např. prostaty), je pravda, že bovinní IGF-1 je odolnější a navíc má identickou strukturu jako ten lidský, ale i tak ho mléko obsahuje pouze minimální množství, které nevykazuje žádné biologické účinky v našem organismu. Koncentrace IGF-1 v mléce je totiž asi 100x nižší než v naší krvi, protože IGF-1 je přirozeně produkován například i v našich játrech. Pokud by tato minimální koncentrace měla biologické účinky, kulturisté a další sportovci by nekonzumovali nic jiného . V Evropské unii se navíc na rozdíl od USA nesmí používat růstové stimulátory (hormony) u hospodářských zvířat, takže v průměru obsahuje mléko evropských krav méně IGF-1 v porovnání s USA.

Když odhlédneme od všech těchto mýtů a podíváme se na benefity pití mléka, tak zjistíme, že tuto nutričně bohatou potravinu (ano, skutečně se jedná o potravinu) konzumujeme již několik tisíc let a v průběhu našeho vývoje se mnohé populace na příjem mléka (dokonce i v dospělosti) adaptovaly. Jedná se totiž o komplexní potravinu, která obsahuje všechny tři základní makronutrienty (bílkoviny s vysokou biologickou hodnotou, sacharidy a tuky), komplexní spektrum vitamínů (s výjimkou vitamínu C), minerálních látek v čele s výborně využitelným vápníkem a dále také spoustu dalších prospěšných látek jako je například lecitin nebo MBP (milk basic protein). Velký význam ve zdravé i sportovní výživě mají dále zejména zakysané (neboli fermentované) mléčné výrobky jako jsou jogurty, acidofilní mléka a hlavně kefíry, které obsahují zdraví prospěšné bakterie mléčného kvašení jako bifidobakterie a laktobacily (tzv. probiotika). Ty pozitivně ovlivňují složení a správnou funkci střevního mikrobiomu a podporují obnovu střevního epitelu. Mléko a mléčné výrobky tedy bezesporu můžeme zařadit mezi zdraví prospěšné potraviny a pokud nemáme zdravotní problémy s jejich konzumací (například alergii na mléko anebo laktózovou intoleranci), není důvod se jim kvůli výše uvedeným mýtům vyhýbat.

Pokud se Vám článek líbil, budeme velice rádi za sdílení i za zaslání dalších podnětů a článků, které obsahují nesmysly a nepravdy o výživě. Velice rádi je pro Vás zpracujeme do dalších dílů NUTRI-MYTHBUSTERS!

→ Všechny díly našeho seriálu najdete přehledně zde: institutmodernivyzivy.cz/tag/nutri-mythbusters/

Literatura:

Arney WK, Pinnock CB. The milk mucus belief: sensations associated with the belief and characteristics of believers. Appetite 1993 Feb;20(1):53-60.
Balfour-Lynn, Ian M. „Milk, mucus and myths.“ Archives of disease in childhood (2018): archdischild-2018.
Bersaglieri, Todd, et al. „Genetic signatures of strong recent positive selection at the lactase gene.“ The American Journal of Human Genetics 74.6 (2004): 1111-1120.
Collier, Robert J., and D. E. Bauman. „Update on human health concerns of recombinant bovine somatotropin use in dairy cows.“ Journal of animal science 92.4 (2014): 1800-1807.
Dehghan, Mahshid, et al. „Association of dairy intake with cardiovascular disease and mortality in 21 countries from five continents (PURE): a prospective cohort study.“ The Lancet (2018).
Gerbault, Pascale, et al. „Evolution of lactase persistence: an example of human niche construction.“ Philosophical Transactions of the Royal Society of London B: Biological Sciences 366.1566 (2011): 863-877.
Heaney, Robert P. „Dairy and bone health.“ Journal of the American College of Nutrition 28.sup1 (2009): 82S-90S.
Juskevich, Judith C., and C. Greg Guyer. „Bovine growth hormone: human food safety evaluation.“ Science 249.4971 (1990): 875-884.
Pinnock CB, Arney WK. The milk-mucus belief: sensory analysis comparing cow’s milk and a soy placebo. Appetite 1993 Feb;20(1):61-70.
Qin, Li-Qiang, Ka He, and Jia-Ying Xu. „Milk consumption and circulating insulin-like growth factor-I level: a systematic literature review.“ International journal of food sciences and nutrition 60.sup7 (2009): 330-340.
The Truth About Hormones in Milk – Science Driven Nutrition. Science Driven Nutrition – DRIVEN BY SCIENCE| GUIDED BY EVIDENCE [online]. Dostupné z: http://sciencedrivennutrition.com/hormones-milk/
Wüthrich, B. et al., 2005. Milk consumption does not lead to mucus production or occurrence of asthma. Journal of the American college of nutrition. 24.sup6, 547–555.