Výživová doporučení UEFA pro hráče fotbalu

Přestože EURO2020 je již u konce, tak v Itálii se pravděpodobně stále ještě slaví. Velmi dobře se na turnaji uvedli i čeští hráči, kteří v konkurenci s těmi nejlepšími týmy obstáli nejen po fotbalové stránce, ale především po stránce kondiční. Kupříkladu Tomáš Souček dokázal v základní skupině naběhat v průměru na jedno utkání 11,7 km a Tomáš Kalas vyvinout maximální rychlost 33,1 km/h. Fotbal se neustále vyvíjí, zrychluje a nároky na fyzickou připravenost hráčů jsou čím dál vyšší. Proto musí fotbalisté, stejně jako všichni profesionální sportovci, svému organismu věnovat v rámci přípravy tu nejlepší péči. K ní neodmyslitelně patří i optimální výživa. Již před zahájením šampionátu, vydala skupina světových odborníků pod záštitou UEFA (Union of European Football Associations) „evidence-based“ stanovisko s výživovými doporučeními pro elitní fotbalové hráče. Pojďme se podívat na ta nejzajímavější z nich!

 

Za zmínku zajisté stojí doporučené množství příjmu bílkovin – 1,6-2,2 g/kg. Dle autorů, takové množství podporuje tréninkovou adaptaci a zároveň je možné jej dosáhnout prostřednictvím pestré stravy. I v období rekonvalescence po zranění nebo v případě energetické restrikce, je doporučován příjem nad 1,6 g/kg. Tím lze efektivně předcházet ztrátě svalové hmoty nebo ji alespoň mírnit. Anderson et al. (2017) monitorovali stravu u vybraných hráčů Premier League a ti v průběhu soutěžního období konzumovali až 2-2,5 g/kg. Což jsou hodnoty, o kterých běžně mluvíme v kontextu silového sportu.

 

Velmi pěkně jsou vidět rozdíly v příjmu sacharidů v závislosti na fázi ročního tréninkového cyklu, kdy doporučený denní příjem v průběhu soutěžního období je 3-8 g/kg a mimo sezónu – v přechodném období – pod 4g/kg. Jednoduše řečeno příjem sacharidů by se měl odvíjet od objemu a intenzity zátěže v dané fázi ročního tréninkového cyklu.

 

Doporučený příjem tuků se ve stanovisku UEFA uvádí v rozmezí 20-35 % celkového denního energetického příjmu. Přestože je známo několik případů profesionálních fotbalistů, kteří praktikují některý z typů nízkosacharidových diet s vysokým příjmem tuků, expertní skupina je fotbalovým hráčům nedoporučuje pro nedostatek důkazů o jejich vhodnosti. Při nízké dostupnosti sacharidů totiž dochází ke zvýšeným nárokům na spotřebu kyslíku a snížené ekonomice pohybu, což může zapříčinit pokles výkonu, a to především ve vyšších intenzitách.

 

Expertní skupina ve své práci opakovaně zdůrazňuje tzv. „food first“ filosofii. Ta říká, že nutriční nároky by měly být kryty dominantně běžnou stravou a k suplementaci se přistupuje pouze v případě, kdy běžná strava již nestačí. Ve svém stanovisku uvádí poměrně krátký seznam „evidence-based“ suplementů, které mohou fotbalovým hráčům pomoci pokrýt požadavky organismu a zvýšit jejich výkonnost. Jedná se zejména o sacharidové a proteinové doplňky stravy, iontové nápoje, kreatin, kofein, beta-alanin, nitráty a ve specifických případech vitamin D, železo a vápník.

 

Toto obsáhlé stanovisko UEFA je určeno pro elitní fotbalové hráče a mnohá doporučení nelze aplikovat na běžnou populaci, jelikož profesionální sportovci mají naprosto odlišné tréninkové dávky a energetické nároky. Jak si snad všichni uvědomujeme, kopírovat jídelníčky profesionálních sportovců v případě, že např. 8 hodin denně strávím u počítače je holý nesmysl.

 

Věříme, že z řad sportovních federací a unií, bude obdobných stanovisek k výživě, založených na vědecky podložených informacích, dále přibývat. Mohou totiž velmi dobře sloužit k edukaci nejen nutričních terapeutů a dalších odborníků na výživu, ale také např. trenérů a samotných sportovců. Závěrem se sluší ještě jednou ocenit bojovnost a úsilí s jakým nás český národní tým reprezentoval a pevně věříme, že v tom budou úspěšně pokračovat naši sportovci již za několik málo dní v Tokiu!

 

Autor článku: Mgr. et Bc. Jan Stuparič

 

 

Literatura:

 

1. 1. Anderson L, Orme P, Naughton RJ, Close GL, Milsom J, Rydings D, O’Boyle A, Di Michele R, Louis J, Hambly C, Speakman JR, Morgans R, Drust B, Morton JP. Energy Intake and Expenditure of Professional Soccer Players of the English Premier League: Evidence of Carbohydrate Periodization. Int J Sport Nutr Exerc Metab. 2017 Jun;27(3):228-238. doi: 10.1123/ijsnem.2016-0259. Epub 2017 Jan 4. PMID: 28050927.
   2. Collins J, Maughan RJ, Gleeson M, Bilsborough J, Jeukendrup A, Morton JP, Phillips SM, Armstrong L, Burke LM, Close GL, Duffield R, Larson-Meyer E, Louis J, Medina D, Meyer F, Rollo I, Sundgot-Borgen J, Wall BT, Boullosa B, Dupont G, Lizarraga A, Res P, Bizzini M, Castagna C, Cowie CM, D’Hooghe M, Geyer H, Meyer T, Papadimitriou N, Vouillamoz M, McCall A. (2021) UEFA expert group statement on nutrition in elite football. Current evidence to inform practical recommendations and guide future research. Br J Sports Med. Apr;55(8):416. doi: 10.1136/bjsports-2019-101961. Epub 2020 Oct 23. PMID: 33097528.