Dokument The Game Changers – fikce vs. FAKTA

Veganský dokument Game Changers doslova obletěl svět a za pouhý týden po jeho digitálním uvedení na trh, se z něj stal vůbec nejprodávanější dokumentární film na iTunes a celosvětově známé osobnosti se nyní předhánějí v tom, kdo po zhlédnutí dokumentu dříve přejde na veganskou stravu. Autoři dokumentu přišli s cílem ukázat lidem, že dosáhnout vrcholové sportovní úrovně lze i na rostlinné stravě, a současně přesvědčit diváky, že konzumace živočišné potravy přináší pouze negativa. Nicméně, pokud někdo chce s čistými úmysly “měnit hru” a navádět milióny lidí k extrémnímu pohledu na výživu, měl by tuto hru měnit v rámci nějakých pravidel – přinášet pravdivé a nezkreslené informace, nevytrhávat informace z kontextu a nepředkládat “důkazy” anekdotálního významu. Bohužel těch je tento dokument plný. Pojďme si podrobně rozebrat největší argumentační fauly, lži, manipulace a dezinformace z tohoto dokumentu krok po kroku, které jsme rozdělili pro přehlednost do 4 kapitol: 1. Vliv rostlinné stravy na sportovní výkon, 2. “Nejsme geneticky přizpůsobení ke konzumaci masa”, 3. Zdravotní tvrzení o veganské stravě a citované studie, 4. Střet zájmů autorů dokumentu.

 

UPOZORNĚNÍ: Tento článek NENÍ namířen proti lidem, kteří se z etických či duchovních důvodů rozhodli pro veganství a v rámci kritického myšlení si uvědomují všechny přínosy i rizika veganství a hlavně skutečnost, že veganství nemusí být vhodné úplně pro všechny. Velmi si vážíme toho, že nás mnoho veganů sleduje a slušně s námi diskutuje. Stejně tak tento článek nehodnotí environmentální ani etickou stránku veganství. Tento článek je namířen proti nepravdám a dezinformacím v dokumentu Game Changers a proti lidem, kteří pro nekritickou podporu této ideologie neváhají použít lži a manipulace. Ačkoliv s většinou etických cílů veganů souhlasíme (a v naší knize i na každé naší přednášce vyzýváme k bojkotu klecových vajec, snížení konzumace masa u běžné veřejnosti apod.), KATEGORICKY NESOUHLASÍME s agresivním šířením lží a manipulací o výživě člověka, kterých se NĚKTEŘÍ vegani a autoři tohoto dokumentu dopouštějí.

 

 

1. Rostlinná strava a vliv na sportovní výkon

 

a) MMA zápasníci Nate Diaz (vegan) vs. Conor Mcgregor („masožravec“) – v roce 2016 se v rámci UFC 196 utkali zápasníci MMA Nate Diaz a Conor McGregor. Zápas vyhrál Nate Diaz, který se od svých 18 let stravuje jako vegan. V dokumentu je ukázáno, jak McGregor v přípravě jedl velké množství hovězího masa a sám svou porážku hodnotil s tím, že mu postupem času docházela energie. Dokument už ale nezmiňuje, že McGregor se kvůli zápasu musel posunout o 2 váhové kategorie výše, takže Nate Diaz měl v tomto zápase neobvyklou váhovou převahu. Dokument zároveň nijak nezmiňuje, že asi o 5 měsíců později se tato dvojice utkala v odvetném zápase znovu, ale tentokrát vyhrál Conor McGregor. Budeme tedy nyní obráceně snad připisovat každou prohru, kterou Nate Diaz v profesionální kariéře utrpěl, jako vítězství smíšené stravy nad veganstvím? Anebo konstatovat, že Nate Diazovi došla v zápase energie anebo byl moc slabý kvůli rostlinné stravě? A tendenčně opomíjet mnoho dalších faktorů, které hrají ve sportovním výkonu v MMA roli, jako autoři tohoto dokumentu?

 

b) Vegan jako nejsilnější muž světa? Výkony strongmana Patrika Baboumiana, který ve filmu vystupuje, jsou bezesporu obdivuhodné. Nicméně mnoho zmíněných rekordů bylo již několikrát překonáno a některé výkony světovými rekordy vůbec nejsou. Průvodce celým filmem James Wilks například v jedné scéně říká, že Patrik Baboumian ponese na zádech při strongman disciplíně Super Yoke nejtěžší břemeno, jaké kdy kdo na svých ramenou nesl (555 kg)! Již ale nebylo dále nikde zmíněno, že jiní strongmani (konzumující maso) jako např. Brian Shaw nebo Hafthor Bjornsonn („The Mountain“) na svých zádech nesli v roce 2017 v rámci soutěže Arnold Strongman Classic neskutečných 710 kg – tedy o celých 155 kg více! Z historie jsou také známy rekordy siláků zdvihajících na svých zádech několik tun – například necelé 2 tuny v podání Louise Cyra (back-lift) dokonce už v minulém století!

 

c) Gladiátoři – James Wilks, který celým filmem provádí, v úvodu zmiňuje studii (Curry, 2008), která dokazuje, že antičtí gladiátoři jedli převážně rostlinnou stravu. Sám spoluautor této práce Dr. Fabian Kanz ale zmiňuje, že gladiátoři byli „predominantly vegeterian” (převážně vegetariáni). To ale zcela jistě neznamená, že by jejich strava byla striktně vegetariánská a už vůbec ne veganská. A proč gladiátoři konzumovali převážně rostlinnou vysokosacharidovou stravu? Tuto část studie autoři filmu vůbec nezmínili! V ní je totiž vysvětleno, že gladiátoři potřebovali být (zjednodušeně řečeno) tlustí, protože větší vrstva podkožního tuku v určité míře chránila nervová a cévní spojení v případě sečných poranění! James Wilks mluví o gladiátorech jako o společensky vysoce ceněných bojovnících. Jaká ale byla reálná cena jejich života? A zajímal se v té době vůbec někdo, jaký bude mít výživa dlouhodobý vliv na jejich zdraví? U gladiátorů, kteří mohli při každém vystoupení zemřít? V takovém horizontu se rozhodně nepřemýšlelo. Měla by tak vůbec jejich strava být vzorem pro dnešní běžnou populaci anebo i pro profesionální zápasníky? Více o tomto tématu v našem článku!

 

Veganské mýty – gladiátoři

 

 

d) Další “Plant-based” sportovci v dokumentu – Ani jeden ze sportovců, kteří ve filmu přímo vystupují, NEJSOU VEGANY OD DĚTSTVÍ! Někteří přesedlali na veganství z běžné smíšené stravy teprve nedávno, jiní byli po větší část jejich života vegetariáni a až v určitém bodě se začali stravovat vegansky a někteří „plant-based“ sportovci, kteří jsou ve filmu uvedení, NEJSOU ANEBO NIKDY NEBYLI VEGANY! Jinými slovy, nejsou čistě “plant-based”, ale konzumují i živočišnou potravu! Tak např:

 

• Emil Voigt – britský atlet, olympijský vítěz – VEGETARIÁN.
• Paavo Nurmi – finský atlet, mnohonásobný olympijský vítěz – byl VEGETARIÁNEM pouze 6 let před tím, než závodil na olympijských hrách.
• Edwin Moses – americký atlet, několikanásobný olympijský medailista – VEGETARIÁN.
• Carl Lewis – americký atlet, mnohonásobný olympijský vítěz – který svých největších úspěchů dosáhl jako vegetarián a později vegan. Nicméně kromě toho, že na OH v Soulu 1988 byl vegetariánem, tak byl také testován pozitivně na efedrin, pseudoefedrin a fenylpropanolamin – tento případ tehdejší komise posoudila (za velmi nejasných okolností!) jako neúmyslné užití prostřednictvím léku na nachlazení.
• Alex Honnold – americký horolezec (známý také z filmu „Free Solo“) – VEGETARIÁN.

 

 

 

2. “Nejsme geneticky a anatomicky uzpůsobení ke konzumaci masa”, protože:

a) Nemáme uzpůsobený chrup ke konzumaci masa – Na rozdíl od jiných zvířat nelovil člověk jiná zvířata pomocí svých zubů, ale pomocí NÁSTROJŮ! Již velmi dávní předchůdci člověka, jakými byl např. Australopithecus, konzumovali morek z kostí jiných zvířat a také maso z mršin už nejméně před 2,6 milióny let. V průběhu celého vývoje pak člověk konzumoval maso a živočišné bílkoviny a podle dnešních evolučních biologů a antropologů bylo právě následné tepelné zpracování masa zásadním okamžikem, který dramaticky zvýšil využitelnost aminokyselin a dalších živin z potravy, což vedlo ke zvětšení mozku u předchůdců dnešního člověka. Byl snad “pračlověk” vystaven nějaké klamavé reklamě ze strany živočišného průmyslu? Když tedy člověk konzumuje celou svoji historii maso, přestože na něj údajně není “přizpůsobený”? Navíc existence některých původních kmenů (např. Inuitů nebo Mongolů) přímo závisela na živočišných produktech, lovu anebo pastevectví.

 

b) “Člověk má na rozdíl od masožravců (dichromatické vidění), vidí barevně (trichromatické vidění), aby mohl rozeznat zralé ovoce a zeleninu.” – Barevné (trichromatické) vidění mají i primáti, přičemž všichni největší primáti konzumují živočišné bílkoviny ve formě hmyzu, hmyzích larev, ptačích vajec, housenek a drobných obratlovců! Nejbližší příbuzný člověka z živočišné říše – šimpanzi, se kterými sdílíme přes 98 % veškeré genetické výbavy – jsou zároveň také největší konzumenti masa a nejaktivnější lovci mezi všemi velkými opicemi. Více v našem článku:

Veganské mýty o výživě člověka

 

c) “Náš mozek nutně potřebuje glukózu a maso není moc dobrý zdroj glukózy.” – Ano, stejně tak nejsou dobrým zdrojem glukózy např. rostlinné oleje, cuketa, fazolky, zelí nebo semena. Znamená to snad, že bychom neměli konzumovat je ani žádnou další zeleninu a všechny další potraviny, které nejsou dobrým zdrojem glukózy? Mimochodem, lidský organismus je schopný tzv. glukoneogeneze tedy tvorby glukózy z bílkovin a tuků. Avšak ze sacharidů si např. bílkoviny vytvořit nedokáže. V dokumentu tedy opět dochází k naprosto nesmyslnému vyzdvihování rostlinné stravy díky vyššímu obsahu sacharidů jako možného zdroje energie. Lidské tělo ale potřebuje optimální poměr sacharidů, tuků i bílkovin, nikoliv pouze sacharidy. Je tomu tak proto, že některé aminokyseliny (z bílkovin) a mastné kyseliny (z tuku) jsou pro člověka ESENCIÁLNÍ a musí je tedy přijímat v potravě.

 

d) “Mléko zvyšuje hladinu estrogenu” – Toto tvrzení v dokumentu je podloženo studií od Maruyamy et al. (2010), kteří zaznamenali u skupiny 7 mužů a 6 chlapců zvýšené hladiny estrogenu v moči. Nebylo však zmíněno, že konzumovali pouze mléko od březích dojnic a v deseti minutách vypili množství 600 ml / m2 tělesné plochy. Taková dávka např. u muže 180 cm a 80 kg činí cca 1,2 litru. Je nutné si uvědomit, že aby došlo ke zvýšení hladiny estrogenu v krvi, museli bychom přijmout obrovské množství. Steroidní hormony (a tedy i estrogen) jsou navíc po své absorpci v lidském organismu rozštěpeny v játrech! Mimochodem to je např. důvod, proč sportovci užívající steroidy volí injekční cestu, která se játrům “vyhne”. Orální steroidy totiž musí být chemicky modifikovány, aby nebyly rozštěpeny hned v játrech, což je důvod jejich vyšší jaterní toxicity. Více v našem článku o mýtech spojených s konzumací mléka:

Mýty a fakta o mléku a mléčných výrobcích

 

e) “Neexistují genetické důkazy, že bychom měli konzumovat maso.” – Právě, že existují. Ačkoliv to možná některé čtenáře překvapí, dokonce existuje i přímý důkaz pro přirozenost konzumace masa a živočišných potravin člověkem. A rozhodně se nejedná o nepřímé důkazy a známé diskuse o anatomii trávicí soustavy člověka, jako je srovnání délky různých oddílů střev a zubů s masožravci (např. kočkovitými šelmami) a býložravci. Jedná se o přímý důkaz založený na genetické informaci lidského těla. Lidský organismus produkuje enzym karnosinázu (zejména v trávicím traktu), což je enzym sloužící k trávení peptidu karnosinu (β-alanyl-L-histidinu), který v lidském organismu funguje jako poměrně důležitý antioxidant a v posledních letech je hitem především mezi „anti-aging“ produkty (zpomalení projevů stárnutí). Karnosin se vyskytuje v přírodě výhradně v živočišných tkáních (především ve svalech a v mozku zvířat i člověka) a nevyskytuje se v žádné rostlinné potravě. Člověk má (přesto anebo právě proto) ve svém genetickém kódu gen, který kóduje a následně vede k produkci enzymu pro štěpení karnosinu v potravě v trávicí soustavě člověka. (Mimochodem, studie ukázaly (např. Harris, 2007), že výskyt tohoto antioxidantu je ve svalové hmotě vegetariánů zjištěn pouze v cca 50% množství oproti ostatní populaci.)

 

 

 

3. Zdravotní tvrzení o veganské stravě a citované studie

 

Z hlediska vědeckých důkazů je film modelovým příkladem cíleného cherry pickingu, konfirmačního zkreslení a důkazů anekdotou. Při těchto typech kognitivních zkreslení dochází k tendenci se soustředit a vybírat informace, které potvrzují již naše preexistující názory. Problémem téměř všech studií, které ve filmu byly předkládány, je fakt, že často hledají retrospektivně vztah nějaké choroby s určitým typem stravování či konzumací konkrétní skupiny potravin a NEDOKAZUJÍ KAUZALITU. V případě živočišných produktů vůbec nezohledňují druh, kvalitu a způsob zpracování daného produktu. S nadsázkou lze říci, že většina těchto studií prakticky nerozlišuje, zda sníme průmyslově zpracovaný hamburger z řetězce rychlého občerstvení anebo dušená krůtí prsa, jejichž zdravotní efekt může být naprosto odlišný. Pojďme si uvést pár konkrétních příkladů zdravotních tvrzení z filmu:

 

 

a) „Vegetariáni přijímají ještě o 70 % více bílkovin, než je průměrná denní potřeba.“

Toto tvrzení tvůrci filmu „potvrzují“ srovnávací infografikou a předloženou studií (Rizzo, et al., 2013), která tuto informaci ale VŮBEC NEOBSAHUJE! Průměrný celkový denní příjem bílkovin pozorovaných jedinců na smíšené stravě činil 75,8 g a u vegetariánů 72,3 g! Je tedy velkou neznámou, jak se těchto čísel autoři filmu dobrali… Tato studie navíc také poukázala na nízký příjem vitaminu B12 a D u striktních veganů! Ale to v dokumentu už samozřejmě nezaznělo!

 

b) „Rostlinné bílkoviny jsou stejně využitelné jako živočišné.“

Autoři filmu uvádí, že co se týče využitelnosti bílkovin, nezáleží na formě jejich zdroje, a to i ve vztahu ke svalové hypertrofii. Důkazem má být studie (Reidy a Rasmussen, 2016), která dokládá, že k rozdílům mezi rostlinnými a živočišnými zdroji nedochází. Ke srovnatelné míře anabolických procesů ale docházelo pouze za předpokladu, že v rámci bílkovinného zdroje bylo dosáhnuto leucinového prahu (2g a více). A toho právě díky neúplnému aminokyselinovému spektru a zhoršené vstřebatelnosti dosáhneme v případě rostlinných bílkovin komplikovaněji a pouze s větším množství potravy. Obdobně zavádějící je uvedení studie od Jordana et al. (2018), kteří porovnávali syrovátkový a rýžový protein a jejich efekt na nárůst svalové hmoty. Ano, statisticky významné rozdíly se neprojevily, ale i tak naznačoval syrovátkový protein lepší výsledky, a to již v poměrně krátkém období 8 týdnů.

A srovnávání obsahu bílkovin v arašídovém másle a hovězím mase? Ano, obsah bílkovin, bez ohledu na jejich kvalitu, bude ve stejném množství srovnatelný. Zkusme ale zároveň porovnat, kolik při konzumaci těchto potravin přijmeme tuku a celkové energie!

Autoři filmu tak naprosto ignorují aminokyselinové spektrum v potravinách, zákony limitních aminokyselin a také vědecky stanovené ukazatele využitelnosti jako např. DIAAS či PDCAAS. Problematice kvality, resp. využitelnosti živočišných a rostlinných bílkovin bylo věnováno několik našich předchozích článků.

Hodnocení kvality bílkovin

Syrovátka vs. rostlinné proteiny

 

 

c) Experiment s porovnáním zkumavek krve.

Plazma získává fyziologicky mléčné zbarvení kvůli transportní formě tuků (chylomikronům) po konzumaci jídel bohatých na tuky, ať UŽ JE ZDROJEM TĚCHTO TUKŮ ROSTLINNÁ NEBO ŽIVOČIŠNÁ STRAVA! KAŽDÝ, KDO NĚKDY DAROVAL KREV, byl varován před tím, že před odběrem nemá konzumovat potravu bohatou na tuky živočišného i rostlinného původu! Např. Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze uvádí: “Když dárce sní před odběrem příliš mnoho salámu, tučné pomazánky či oříšků, jeho plazma získá mléčné zbarvení. To je znakem toho, že obsahuje tukové částice. Tuto tak zvanou chylózní plazmu však bohužel nemůžeme pro naše pacienty nijak použít. Prosíme dodržujte proto dietní opatření a pomozte nám tak zachovat kvalitu transfuzních přípravků.” Toto doporučení zde však není kvůli tomu, že by taková krev byla nějakým způsobem riziková nebo „nezdravá“, ale proto, že chylózní krev může narušit průběh chemických reakcí při její analýze (např. při koagulačním vyšetření nebo analýze krevního obrazu). Není třeba se tedy tohoto přirozeného procesu nijak obávat, protože po konzumaci jídla bohatého na tuky se Vám naprosto fyziologicky zvýší koncentrace cirkulujících triglyceridů v plazmě stejně, jako se Vám po konzumaci jídla bohatého na sacharidy zvedne množství cirkulující glukózy v krvi nebo se Vám po konzumaci vysoko-proteinového jídla zvýší množství cirkulujících aminokyselin v krvi. Problém by byl pouze v tom, kdyby tato hladina triglyceridů byla zvýšena chronicky nad fyziologickou mez – tento stav se označuje jako hypertriglyceridémie.

 

 

V dokumentu jsme se mohli setkat s tím, že po konzumaci burrita s obsahem černých fazolí a avokáda nedošlo po 2 hodinách k chylóznímu zbarvení krve v porovnání s konzumací burrita s obsahem masa. Bohužel nám o zmíněném pokusu chybí bližší informace a přesné složení konkrétních jídel, ale možných vysvětlení může být více:

 

1) Jako nejpravděpodobnější se zdá vysvětlení, že díky vláknině v testovacím jídle s obsahem černých fazolí nedošlo k tak rychlému zvýšení hladiny triglyceridů v krvi (a tím i zakalení plazmy po odběru) v porovnání s ostatními jídly, které fazole neobsahovaly. Je to díky tomu, že vláknina zpomaluje proces absorpce všech živin včetně tuků.

 

2) Mezi další vysvětlení patří „ochranný“ efekt avokáda (nebo i dalších fytonutrientů v rostlinné stravě), které může akutně zpomalovat zvýšení hladiny triglyceridů v krvi.

 

3) V neposlední řadě také neznáme tréninkový režim, životní styl, kvalitu spánku a zdravotní stav testovaných sportovců. Všechny tyto faktory mohou výsledky pokusu ovlivnit. V populaci např. existují lidé, kteří mají hladinu triglyceridů či cholesterolu chronicky zvýšenou díky genetickým predispozicím.

 

4) Anebo mohlo dojít k záměrné manipulaci s celým experimentem, kdy např. nebylo ve skutečnosti srovnané množství tuku v obou jídlech (fazole + avokádo vs. maso). Logicky tak po vyšším příjmu tuku byla i více zakalená plazma, protože obsahuje více chylomikronů. K tomu by ale samozřejmě došlo i tehdy, pokud by rostlinné jídlo obsahovalo stejné množství tuku např. z arašídového másla, ořechů nebo řepkového oleje.

 

Více v našem článku:

 

Veganská manipulace – barva plazmy po konzumaci tuku

 

 

d) „Nahrazení živočišných potravin za ty rostlinné sníží hladinu kortizolu až o 27 %.“

Pro toto tvrzení si ve filmu vybrali studii z roku 1987 od Andersona et al., provedenou na sedmi jednotlivcích. V této vědecké práci k žádnému nahrazení živočišných produktů ale nedošlo!!! Probandi pouze přešli z vysokobílkovinné stravy na vysokosacharidovou a změnil se tak poměr sacharidů vůči bílkovinám. A právě poměr sacharidů a bílkovin autoři studie ve svých závěrech považují za důležitý, nikoliv vyřazení potravin živočišného původu z jídelníčku!!!

 

e) „Rostlinná strava je vhodnější pro budování svalové hmoty.“

Toto tvrzení má dokládat studie od Vargase et al. (2018). Ta ale ani trochu nesrovnává smíšenou stravu s tou veganskou. Výsledky této studie pouze dokazují, že ketogenní dieta (tzn. minimální příjem sacharidů) se jeví jako neefektivní ve vztahu k nárůstu svalové hmoty vůči běžné smíšené stravě nikoli veganské! TATO STUDIE VŮBEC NESROVNÁVALA VLIV ROSTLINNÉ STRAVY na budování svalové hmoty, jedná se o čistou manipulaci a lež!

 

f) „Živočišný protein zhoršuje regeneraci.“

Dle autorů filmu živočišné bílkoviny způsobují zánětlivé procesy a zapříčiňují zhoršenou regeneraci svalového aparátu. Jako jeden z důkazů uvádí studii (Zhaoping et al. 2013), která prokazuje zvýšené zánětlivé markery konkrétně interleukin 6 (IL 6) a snížený krevní průtok po konzumaci hamburgeru. Každého nezaujatého diváka musí hned napadnout, že bude veliký rozdíl mezi konzumací hamburgeru a šetrně upraveným libovým masem. Další věc je ta, že negativní vliv se neprojevil v případě, že hamburger byl konzumován se zeleninou, konkrétně avokádem. A ke každému vyváženému masitému jídlu zelenina samozřejmě patří. Mělo by být zmíněno, že právě zvýšená konzumace (1,6 – 2,5 g/kg) kvalitních zdrojů bílkovin, tedy zejména těch živočišných jsou s dostatečnou konzumací zeleniny a ovoce, považovány za jedny ze základních nutričních strategií pro efektivní rekonvalescenci při sportovních zraněních. (Quintero et al., 2018)

Dále přichází na řadu argument, že pouze rostlinná strava na rozdíl od živočišné, obsahuje antioxidanty, které regeneraci napomáhají. Samozřejmě antioxidanty jsou v největší míře obsaženy právě v zelenině a ovoci a jejich důležitost ve výživě člověka nelze rozporovat. Avšak vyzdvihovat „plant-based“ stravu na příkladu, že ledový salát obsahuje více antioxidantů než losos, je naprosto zcestné! Stejný nesmysl by byl srovnávat tyto dvě potraviny např. v obsahu omega 3 mastných kyselin, kde by losos samozřejmě jasně dominoval.

 

g) „Hemové železo je příčinou kardiovaskulárních onemocnění.“

Tato forma železa, obsažena v živočišných zdrojích, je dle autorů filmu jednou z hlavních příčin vzniku kardiovaskulárních onemocnění s odkazem na metaanalýzu od Yang et al. z roku 2013. Pokud opomeneme, že zahrnuté studie neporovnávaly skupiny veganů, vegetariánů či jedinců konzumujícími smíšenou stravu, měli bychom se pozastavit nad samotnou interpretací této metaanalýzy. Ve filmu doslova říkají: „denní příjem 1 mg hemového železa denně je úzce spojen s 27 % nárůstem rizika koronárních srdečních onemocnění.“ Nejednalo se ale o příjem 1 mg denně, nýbrž o nárůst příjmu o 1 mg hemového železa denně, a to je samozřejmě zásadní rozdíl a dokonalý „cherry picking“ a desinterpretace vědeckých studií v praxi!

 

h) „Plant-based dieta je dosud jediná, která snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.“

Ve filmu odkazují na studii Ornish et al. (1990), kde u experimentální skupiny, která měla nízkotučnou vegetariánskou (nikoli veganskou) stravu došlo ke snížení rizika ischemické choroby srdeční. Jedinci v experimentální skupině také přestali kouřit, měli zvýšenou pohybovou aktivitu a podstupovali trénink zvládání stresu. Z těchto výsledků určitě nelze usoudit, že „plant-based“ strava je jediným nástrojem ke snížení rizik kardiovaskulárních onemocnění! Navíc není v žádném případě pravdou, že by převážně rostlinná nebo striktní veganská strava byla jediným typem stravování, které snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Existuje nespočet studií, které dokázaly protektivní vliv např. Středomořské stravy, která samozřejmě obsahuje rostlinné, ale i živočišné bílkoviny – především ve formě ryb, vajec, drůbežího masa a mléčných produktů.

 

 

 

4. Střet zájmu autorů dokumentu

 

Autoři vědeckých studií mají povinnost uvádět tzv. conflicts of interest (COI) neboli střet zájmů, přičemž nejčastěji sledované jsou právě finanční zájmy. Před pár týdny byla publikována studie, která zjistila, že současná zdravotní doporučení ohledně snížení konzumace masa (včetně toho červeného) jsou založena na slabých vědeckých důkazech (Johnston et al., 2019). Zdá se tedy, že obecně maso je v kontextu celkově zdravého životního stylu s dostatkem pohybu a optimálním příjmem zeleniny a ovoce naprosto v pořádku. V této studii, která přišla s těmito závěry, museli odborníci uvádět finanční a dokonce i intelektuální střet zájmů a pokud je měli, byli z panelu studie vyřazeni a nemohli tak o nutričních doporučeních vůbec rozhodovat. V této studii dokonce každý člen musel uvést, jak často konzumuje maso a vědci i přesto sklidili kritiku za to, že se rozhodování neúčastnil žádný vegan (jeden z odborníků byl „pouze“ pesko-vegetarián).

 

Pokud by se autoři filmu měli řídit stejnými standardy, zřejmě by dokument vypadal úplně jinak ANEBO BY VŮBEC NEMOHL VZNIKNOUT! Když se totiž podíváme na střet zájmů hlavních protagonistů a tvůrců dokumentu The Game Changers, zjistíme celkem zajímavé informace, které bychom také měli brát v úvahu při hodnocení objektivity tohoto filmu:

 

James Cameron
Jako výkonný producent filmu a držitel několika ocenění za filmy Avatar a Titanic je James Cameron také výkonným ředitelem a zakladatelem společnosti Verdient Foods, což je multimilionová společnost, která vyrábí a prodává rostlinné proteiny. Sám je také velkým propagátorem veganství.

 

Suzy Cameron
Manželka Jamese Camerona přešla v roce 2012 na čistě rostlinnou stravu po zhlédnutí veganského dokumentu „Forks Over Knives“. Suzy společně s jejím manželem investuje velké prostředky do společností zabývajících se výrobou a zpracováním rostlinných proteinů, jejichž podíl na trhu stále roste.

 

Arnold Schwarzenegger
Bývalý kulturista a guvernér Kalifornie, jenž svoji kariéru vybudoval na vysokém příjmu masa a živočišných produktů a zakázaných látek ve sportu (anabolických steroidů), k jejichž užívání se opakovaně veřejně přiznal.

 

Dr. Caldwell Esselstyn
Autor knihy “Prevent and Reverse Heart Disease”, která propaguje unikátní program založený na rostlinné stravě, jenž údajně dokáže zastavit progresi srdečních onemocnění a dokonce je i vyléčit. Doktor Esselstyn je dále také autorem stejnojmenné kuchařky a placeného video programu.

 

Dr. Columbus Batiste
Kardiolog, který čerpá informace z nechvalně známé „China study“ a svým pacientům po bypassu doporučuje veganský dokument „Forks Over Knives“.

 

Dr. Scott Stoll
Autor knih „Alive“ a „The Change“ a velký propagátor rostlinné stravy. Doktor Stoll vychází z božího slova a doporučuje konzumaci potravy, kterou stvořil Bůh jako prevenci srdečních onemocnění a diabetu.

 

Dr. Dean Ornish
Autor knihy „UnDo It!“, který prodává online programy založené na převážně rostlinné stravě, jenž mají zvrátit průběh chronických onemocnění jako je diabetes, srdeční onemocnění nebo rakovina prostaty.

 

Dr. James Loomis
Propagátor rostlinné stravy, odpůrce masa a mléčných produktů. Jeho způsob stravování se změnil po zhlédnutí dokumentu na Netflixu s názvem „Forks Over Knives“.

 

Dr. Aaron Spitz
Autor knihy „The Penis Book“, kde doporučuje rostlinnou stravu pro podporu erekce a mužského zdraví.

 

Dr. Robert Vogel
Autor knihy „The Pritikin Edge“, která doporučuje stravu založenou především na konzumaci zeleniny, obilovin a ovoce. Tato strava má prodloužit život a zlepšit zdraví.

 

 

Závěr

Co bychom si měli po zhlédnutí dokumentu Game Changers uvědomit? Pokud v dokumentu vidíme vrcholové sportovce, kteří jsou kratší či delší dobu vegetariány či vegany, může to pro nás být důkaz, že i tato cesta je u některých lidí možná. Rozhodně to ale automaticky neznamená, že je to ta nejlepší cesta pro všechny a že je to jediná cesta!

Stejně tak nemůžeme být překvapení, že u lidí, kteří jedli převážně ve fastfoodech, průmyslově zpracované potravy a dohromady znali 2 druhy zeleniny, přinesl přechod na rostlinnou stravu řadu pozitivních objektivních i subjektivních změn. Dobrý příklad je samotný Arnold Schwarzenegger, který ve filmu říká, že po přechodu na „plant-based“ stravu, má nejnižší cholesterol v životě. Má nás toto šokovat, když sám dále říká, že dříve běžně konzumoval každý den 15 vajec a celkově 250 g bílkovin převážně ze živočišných zdrojů za jediný den a užíval anabolické steroidy?

 

JE NUTNÉ SI UVĚDOMIT, ŽE vliv pravidelné konzumace přepálených hamburgerů s hranolkami na zdraví ≠ vliv konzumace masa (drůbeže, ryb) na zdraví. Stejně tak “plant-based diet” ≠ Veganská strava, Vegan ≠ Vegetarián a konečně “Predominantly Vegeterián” ≠ Vegetarián !!!

 

Autoři filmu namítají, že studie, které nepotvrzují negativní vliv živočišných potravin jsou financovány společnostmi živočišného průmyslu. V takovém případě je opravdu potřeba na výsledky studií pohlížet s určitou opatrností, avšak nelze je automaticky považovat za nespolehlivé. Taková praxe je velmi častá stejně jako farmaceutické firmy dělají klinické studie na svá léčiva. Ostatně úplně stejně to praktikují výrobci veganských proteinů, když testují např. své hrachové suplementy. No a někteří lidé pak do takových firem investují 140 milionů dolarů a zároveň jsou výkonnými producenty tohoto filmu, o kterém je celý tento článek. Budeme tedy automaticky tvrdit, že celý film je hloupost?

 

Na úplný závěr znovu zdůrazněme, že souhlasíme s většinou etických cílů veganů, ale kategoricky nesouhlasíme, abych těchto cílů bylo dosahováno agresivně skrze manipulace a lži. O tomto dokumentu lze bohužel bez nadsázky tvrdit, že se jedná o účelové dílo agresivní “veganské propagandy”, které obsahuje mnoho lží, manipulací a dezinformací. Lidé by si rozhodně měli i nadále uvědomovat rizika, která veganská strava přináší, zejména pak v případě specifických skupin populace (děti, těhotné ženy, senioři). V případě, že si po shlédnutí tohoto filmu začnou lidé jídla více vážit, upřednostňovat kvalitu a původ potravin nad cenou produktu, může být i takto tendenční a manipulativní snímek určitým přínosem.

 

 

Autory článku jsou Jan Stuparič, Miloslav Šindelář a Lukáš Roubík

 

 

 

 

LITERATURA:

 

ANDERSON, Karl E., William ROSNER, M.S. KHAN, Maria I. NEW, Songya PANG, Paul S. WISSEL a Attallah KAPPAS. Diet-hormone interactions: Protein/carbohydrate ratio alters reciprocally the plasma levels of testosterone and cortisol and their respective binding globulins in man. Life Sciences [online]. 1987, 40(18), 1761-1768 [cit. 2019-10-28]. DOI: 10.1016/0024-3205(87)90086-5. ISSN 00243205. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/0024320587900865

 

About Verdient Food. Retrieved October 30, 2019, from Verdientfoodsinc.com website: http://www.verdientfoodsinc.com/about

 

Arnold Strongman Classic 2017- reportáž a videozáznamy. Ronnie [online]. Dostupné z: https://powerlifting.ronnie.cz/c-26979-arnold-strongman-classic-2017-reportaz-a-videozaznamy.html

 

ARRESE, Catherine a., Nathan s. HART, Nicole THOMAS, Lyn d. BEAZLEY a Julia SHAND. Trichromacy in Australian marsupials. Current Biology [online]. 2002, 12(8), 657-660 [cit. 2019-10-27]. ISSN 09609822.

 

Bloomberg.com. (2019). [online] Available at: https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-06-03/-avatar-director-sees-global-salvation-in-plant-based-investing [Accessed 30 Oct. 2019].

 

Carl Lewis – Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Lewis

 

CURRY, Andrew. The Gladiator Diet. Archaeology [online]. 2008, 61(6), 28 [cit. 2019-10-27]. ISSN 00038113.

 

Dairy: Is it good or bad for you? The pros and cons.. Precision Nutrition | Nutrition Coaching, Software, and Certification [online]. Dostupné z: https://www.precisionnutrition.com/is-dairy-good-or-bad-for-you

 

DE LORGERIL, Michel, et al. Mediterranean diet, traditional risk factors, and the rate of cardiovascular complications after myocardial infarction: final report of the Lyon Diet Heart Study. Circulation, 1999, 99.6: 779-785.

 

Edwin Moses – Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edwin_Moses

 

Emil Voigt (athlete) – Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Emil_Voigt_(athlete)

 

ESTRUCH, Ramon, et al. Effects of a Mediterranean-style diet on cardiovascular risk factors: a randomized trial. Annals of internal medicine, 2006, 145.1: 1-11.

 

ESTRUCH, Ramón, et al. Primary prevention of cardiovascular disease with a Mediterranean diet. New England Journal of Medicine, 2013, 368.14: 1279-1290.

 

HARRIS, Roger C., et al. The carnosine content of V Lateralis in vegetarians and omnivores. 2007.

 

INGREDION INVESTS $140 MILLION TO ACCELERATE GROWTH IN PLANT-BASED PROTEINS . Send Press Releases with GlobeNewswire [online]. Copyright © 2019 GlobeNewswire, Inc. All Rights Reserved. [cit. 28.10.2019]. Dostupné z: https://www.globenewswire.com/news-release/2018/12/13/1666706/0/en/INGREDION-INVESTS-140-MILLION-TO-ACCELERATE-GROWTH-IN-PLANT-BASED-PROTEINS.html  

 

James Cameron Participates in $140 Million Plant-Based Protein Investment. (n.d.). Retrieved from https://www.bluehorizon.com/james-cameron-participates-in-140-million-plant-based-protein-investment/.

 

JOHNSTON, Bradley C., et al. Unprocessed red meat and processed meat consumption: dietary guideline recommendations from the nutritional recommendations (NutriRECS) consortium. Annals of Internal Medicine, 2019.

 

JOY, Jordan m., Ryan p. LOWERY, Jacob m. WILSON, et al. The effects of 8 weeks of whey or rice protein supplementation on body composition and exercise performance. Nutrition Journal [online]. 2013, 12, 1-7 [cit. 2019-10-27]. DOI: 10.1186/1475-2891-12-86. ISSN 14752891.

 

KAZUMI, Maruyama, Oshima TOMOE a Ohyama KENJI. Exposure to exogenous estrogen through intake of commercial milk produced from pregnant cows. Pediatrics International [online]. 2010, 52(1), 33-34 [cit. 2019-10-28]. DOI: 10.1111/j.1442-200X.2009.02890.x. ISSN 13288067.

 

Konfirmační zkreslení – Bez faulu. Bez faulu – Encyklopedie propagandy [online]. Copyright © 2019 Bez faulu, Česká republika. [cit. 30.10.2019]. Dostupné z: https://bezfaulu.net/kognitivni-zkresleni/konfirmacni-zkresleni/

 

LI, Zhaoping, Angela WONG, Susanne m. HENNING, et al. Hass avocado modulates postprandial vascular reactivity and postprandial inflammatory responses to a hamburger meal in healthy volunteers. FOOD [online]. 2013, 4(3), 384-391 [cit. 2019-10-27]. DOI: 10.1039/c2fo30226h. ISSN 20426496.

 

ORNISH, D., S.E. BROWN, J.H. BILLINGS, et al. Can lifestyle changes reverse coronary heart disease? The Lancet [online]. 1990, 336(8708), 129-133 [cit. 2019-10-27]. DOI: 10.1016/0140-6736(90)91656-U. ISSN 01406736. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/014067369091656

 

Paavo Nurmi – Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Paavo_Nurmi

 

PREIS, Sarah Rosner, Meir j. STAMPFER, Donna SPIEGELMAN, Walter c. WILLETT a Eric b. RIMM. Dietary protein and risk of ischemic heart disease in middle-aged men. American journal of clinical nutrition [online]. 2010, 92(5), 1265-1272 [cit. 2019-10-27]. ISSN 00029165.

 

PT, Reidy a Rasmussen BB. Role of Ingested Amino Acids and Protein in the Promotion of Resistance Exercise-Induced Muscle Protein Anabolism. The Journal Of Nutrition [online]. 2016, 146(2), 155-83 [cit. 2019-10-27]. DOI: 10.3945/jn.114.203208. ISSN 15416100.

 

QUINTERO, Katherin johana, Ayane de sá RESENDE, Geovana silva fogaça LEITE a Antonio herbert LANCHA JUNIOR. An overview of nutritional strategies for recovery process in sports-related muscle injuries. Nutrire [online]. 2018, 43(1) [cit. 2019-10-27]. DOI: 10.1186/s41110-018-0084-z. ISSN 23167874.

 

RIZZO, Nico s., Karen JACELDO-SIEGL, Joan SABATE a Gary e. FRASER. Nutrient Profiles of Vegetarian and Nonvegetarian Dietary Patterns. Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics [online]. 2013, 113(12), 1610-1619 [cit. 2019-10-27]. DOI: 10.1016/j.jand.2013.06.349. ISSN 22122672.

 

The Game Changers – A Scientific Review with full Citations – Tactic. Tactic Functional Nutrition – Redefining Nutrition & Lifestyle [online]. Copyright © 2018 [cit. 28.10.2019]. Dostupné z: https://tacticmethod.com/the-game-changers-scientific-review-and-references/

 

The China Study Revisited: New Analysis of Raw Data Doesn’t Support Vegetarian Ideology. (2019). Retrieved October 30, 2019, from Sciencebasedmedicine.org website: https://sciencebasedmedicine.org/the-china-study-revisited/

 

YANG, Wei, Bin LI, Xiao DONG, Xiao-qiang ZHANG, Yuan ZENG, Jian-liang ZHOU, Yan-hua TANG a Jian-jun XU. Is heme iron intake associated with risk of coronary heart disease? A meta-analysis of prospective studies. European journal of nutrition [online]. 2014, 53(2), 395-400 [cit. 2019-10-27]. DOI: 10.1007/s00394-013-0535-5. ISSN 14366207.