Mají testy potravinových intolerancí smysl?

Víme již, že neexistuje jediná dieta nebo výživový styl, který by byl vhodný úplně pro každého. Proto samotná myšlenka testu, který odhalí, jaké potraviny jsou pro nás vhodné či naopak nevhodné, zní velmi lákavě. Tento test by naprosté většině z nás pomohl ušetřit spoustu času a problémů s hledáním toho „jednoho“ optimálního stylu, který nám bude vyhovovat z hlediska sportovní aktivity, chuťových preferencí, genetického nastavení a celkově i našeho životního stylu. Tímto testem má být test potravinových intolerancí. Někteří jeho propagátoři dokonce slibují, že tento test a následná úprava jídelníčku pomůže zlepšit náš zdravotní stav a zbavíme se tak nejrůznějších onemocnění. Tyto testy doporučují nebo poskytují často i lékaři, jednotlivé nemocnice (!) nebo odborně se tvářící instituce. Jak se současná věda dívá na testy potravinových intolerancí pomocí IgG protilátek?

 

 

Co je to test potravinových intolerancí? 

 

Test potravinových intolerancí je založen na detekci protilátek – konkrétně imunoglobulinů třídy G (IgG). Test se provádí nejčastěji odběrem žilní krve, ale na trhu můžete najít i vlasovou analýzu. Komerční subjekty umožňují testovat protilátky IgG proti více než 200 různým druhům potravin. Dle prodejců těchto testů mezi nejvíce problematické potraviny patří např. mléko nebo pšenice.

 

 

Rozdíly mezi potravinovými intolerancemi a alergií

 

Když hovoříme o potravinové alergii, máme obvykle na mysli akutní reakci na bílkoviny, které jsou obsaženy v potravě. Po sekundárním kontaktu s těmito bílkovinami dojde k rozvoji imunopatologické reakce zprostředkované IgE protilátkami, která se projevuje různými příznaky – např. otokem jazyka a rtů, dýchacími problémy, svěděním, vyrážkou, gastrointestinálními problémy (zvracení, nevolnost, průjem atp.) a může dokonce dojít k život ohrožujícímu stavu, který se označuje jako anafylaktický šok. Mezi nejčastější potravinové alergie patří alergie na vejce, mléko, arašídy, pšenici nebo ryby. Potravinové alergie jsou přítomny až u 5 % dětí a 4 % dospělé populace.¹ Lidé s potravinovou alergií musí nasadit striktní eliminační dietu a potraviny, které jim působí problémy, je nutné vyřadit.

 

Oproti tomu jako intoleranci označujeme stav, kdy nemůžeme z nějakého důvodu snášet určité potraviny a nejedná se o reakci imunitního systému. Typickým příkladem je velmi častá nesnášenlivost mléčného cukru laktózy – tento stav se odborně označuje jako laktózová intolerance. Lidé s tímto onemocněním nemají dostatečnou aktivitu enzymu laktázy, který tráví mléčný cukr, a po požití laktózy (nejčastěji mléka) tedy mohou mít trávicí problémy. V případě intolerance se tedy jedná nejčastěji o deficit určitého enzymu a tyto patologie mají i svůj přidělený kód dle mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) – např. E73 pro laktózovou intoleranci. Dalším příkladem potravinových nesnášenlivostí může být histaminová intolerance, fenylketonurie nebo favismus. K diagnostice reálných intolerancí potravin, např. laktózové intolerance, se používá H₂ dechový test, měření pH stolice (případně nestrávené laktózy), biopsie střeva, zátěžový test nebo genetické vyšetření, a nikoliv měření hladiny IgG protilátek.^2,3

 

Pokud si však necháte provést komerční test potravinových intolerancí, nejde v žádném případě o validovanou diagnostiku těchto nemocí popsaných výše, ale pouze o údajnou „senzitivitu“ na určité potraviny hodnocenou pomocí IgG protilátek. Vyšší hladiny těchto protilátek ale reálně vypovídají pouze o tom, že jste se někdy v minulosti s danou potravinou setkal a nic nám neříkají o jejich toleranci nebo vhodnosti. Tyto testy, které se s cenou obvykle pohybují mezi 10 000 až 20 000 Kč, vám v podstatě řeknou, které potraviny jste v nedávné době konzumovali a jejich prediktivní hodnota o reálné toleranci potravin je někde na úrovni věštění z křišťálové koule!

 

Existují dokonce i výzkumy, že IgG protilátky vypovídají spíše o tom, jaké potraviny nám mohou objektivně vyhovovat, což je přesný opak toho, jak je propagátoři těchto testů pseudovědecky interpretují.^4,5 Je tedy velmi pravděpodobné, že eliminace určitých potravin na základě těchto testů může klienty či pacienty reálně poškodit, protože dojde ke zbytečné restrikci potravin, které často konzumují a dobře tolerují, a může se také u nich vytvořit nezdravý vztah k jídlu. 

 

I z těchto důvodů oficiální organizace jako je např. British Dietary Association (BDA), NHS, European Academy of Allergy and Clinical Immunology (EAACI) nebo Kanadská společnost pro alergologii a klinickou imunologii (CSACI) před těmito testy varují a zmiňují, že neexistují důkazy o tom, že by použití těchto testů dokázalo diagnostikovat či předpovědět negativní reakce po požití určitých potravin.^{6,7,8,9,10, 11}

 

„Nejenže tyto testy postrádají vědecký základ, ale ukazuje se, že jsou nepřesné a špatně reprodukovatelné, pokud je podrobíme důkladnému vědeckému zkoumání. Terapie na základě těchto nepřesných výsledků je nejen zavádějící, ale může vést k neefektivní a někdy i poškozující léčbě, navíc oddaluje skutečně efektivní terapii.“

– Australasian Society of Clinical Immunology and Allergy

 

 

 

Osobní zkušenost s testy potravinových intolerancí

 

Aby na sobě vyzkoušela testy potravinových intolerancí, novinářka Charlsie Agro ze CBC Marketplace se nechala otestovat u dvou různých společností poskytujících tyto IgG testy – konkrétně šlo o společnosti Dynacare a Rocky Mountain Analytical. První zmíněná společnost u ní zjistila 30 různých intolerancí, zatímco druhá 52. Před samotným testem si Charlsie zapisovala konzumované potraviny, na které byla zvyklá a při jejich konzumaci neměla žádné trávicí obtíže. Novinářka např. před testy bez nějakých symptomů snídala smoothie s obsahem lněného semínka a v obou testech ji vyšlo, že trpí intolerancí na len a neměla by ho konzumovat. Stejně tak ji vyšly intolerance na vaječné bílky, mléko, pšenici a lepek – tedy ty potraviny, které bez obtíží pravidelně konzumuje!¹²

 

 

„Běžně vidím děti, které drží zbytečně restriktivní diety, protože jejich rodiče v dobré víře usuzují, že trpí alergiemi na různé potraviny na základě testů potravinových intolerancí, které však nemají vědecký základ. Tohle musí skončit! Můžeme to zastavit tím, že odhalíme skutečnou podstatu těchto testů.“¹³

– pediatr Paul Seddon, UK Cochrane Centre

 

 

Závěr

 

Pokud jste těchto služeb podvodníků nebo šarlatánů někdy v minulosti využili, je nám to líto, ale jedná se bohužel o zbytečně utracené peníze, protože tyto testy nemají v podstatě žádnou výpovědní hodnotu či terapeutický přínos a poskytnou vám informace pouze o tom, které potraviny jste v minulosti konzumovali. Restrikce jídelníčku na základě těchto testů může způsobit deficit některých mikronutrientů nebo jednotlivých složek potravy, a dokonce může vést i k vytvoření si nezdravého vztahu k jídlu. Přijde nám tedy krajně neetické, že někteří lékaři, laboratoře, nutriční poradny či nemocnice tyto testy nabízejí a doporučují! Pokud tedy znáte někoho, kdo ve vašem okolí výše zmíněné testy podstoupil nebo o nich přemýšlí, pošlete jim prosím tento článek – možná jim tím pomůžete ušetřit spoustu prostředků nebo i následné zdravotní komplikace.

 

Mezi subjekty, které tyto testy nabízí, patří například i: 

 

Fakultní Thomayerova nemocnice (cena: 11 400 Kč)
https://www.ftn.cz/potravinove-intolerance-742/

 

Centrum klinické imunologie (cena: 6 000 –18 500 Kč)

https://www.imunologie.cz/lecebna-napln/potravinove-intolerance/

 

 

* tento článek je namířen proti pseudovědeckému testování potravinových intolerancí metodou detekce IgG protilátek (kde se často testují desítky až stovky potravin), nikoliv proti validovaným metodám diagnostiky – např. laktózové intolerance

 

** v našich nutričních poradnách se řídíme vědecky podloženými a udržitelnými postupy, proto testy potravinových intolerancí nenabízíme a nikdy ani nabízet nebudeme

https://www.institutmodernivyzivy.cz/poradna/

 

 

Zdroje:

 

1. SICHERER, Scott H.; SAMPSON, Hugh A. Food allergy. Journal of allergy and clinical immunology, 2010, 125.2: S116-S125.
2. BAJEROVÁ. Laktózová intolerance – praktický přístup [online]. Copyright © [cit. 19.02.2021]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2018/03/03.pdf
3. MATTAR, Rejane; DE CAMPOS MAZO, Daniel Ferraz; CARRILHO, Flair José. Lactose intolerance: diagnosis, genetic, and clinical factors. Clinical and experimental gastroenterology, 2012, 5: 113.
4. TOMIČIĆ, Sara, et al. High levels of IgG4 antibodies to foods during infancy are associated with tolerance to corresponding foods later in life. Pediatric Allergy and Immunology, 2009, 20.1: 35-41.
5. SAVILAHTI, Emma M., et al. Early recovery from cow’s milk allergy is associated with decreasing IgE and increasing IgG4 binding to cow’s milk epitopes. Journal of allergy and clinical immunology, 2010, 125.6: 1315-1321. e9.
6. CARR, Stuart, et al. CSACI position statement on the testing of food-specific IgG. Allergy, Asthma & Clinical Immunology, 2012, 8.1: 1-2.
7. STAPEL, Steven O., et al. Testing for IgG4 against foods is not recommended as a diagnostic tool: EAACI Task Force Report. Allergy, 2008, 63.7: 793-796.
8. ABRAMS, Elissa M.; SICHERER, Scott H. Diagnosis and management of food allergy. Cmaj, 2016, 188.15: 1087-1093.
9. The NHS website – NHS [online]. Copyright © Crown copyright [cit. 19.02.2021]. Dostupné z: https://www.nhs.uk/conditions/food-intolerance/
10. The myth of IgG food panel testing | AAAAI. The American Academy of Allergy, Asthma & Immunology | AAAAI [online]. Copyright © 2021 American Academy of Allergy, Asthma [cit. 19.02.2021]. Dostupné z: https://www.aaaai.org/conditions-and-treatments/library/allergy-library/IgG-food-test
11. IgG Food Intolerance Tests: What does the science say? | Science-Based Medicine. Science-Based Medicine [online]. Copyright © 2021 Paperback Theme by [cit. 19.02.2021]. Dostupné z: https://sciencebasedmedicine.org/igg-food-intolerance-tests-what-does-the-science-say/
12. IgG food intolerance tests continue to mislead consumers into unnecessary dietary restrictions | Science-Based Medicine. Science-Based Medicine [online]. Copyright © 2021 Paperback Theme by [cit. 19.02.2021]. Dostupné z: https://sciencebasedmedicine.org/igg-food-intolerance-tests-continue-to-mislead-consumers-into-unnecessary-dietary-restrictions/
13. Bogus allergy tests causing real harm, say experts | Allergies | The Guardian. [online]. Copyright © [cit. 22.02.2021]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/society/2015/jun/04/bogus-allergy-tests-causing-real-harm-say-experts