10 tipů, jak poznat šarlatány
Všichni jste již o nich jistě slyšeli. Chodí často v bílých pláštích, nicméně lékaři ani jiní zdravotničtí pracovníci to obvykle nejsou. Používají odborné termíny, jsou výbornými řečníky, manipulátory a často velmi dobře dokážou odhadnout člověka. Někteří dokonce tvrdí, že mají určité schopnosti a ti vynalézavější používají pochybné přístroje a nástroje, které Vás mají léčit nebo diagnostikovat. V jejich článcích či přednáškách a videích naleznete často spoustu pravdivých informací, se kterými bychom sami museli souhlasit, nicméně ta další část se obvykle nezakládá na pravdě a je plná mýtu, konspiračních teorií, hoaxů, alternativních metod a dalších informací, které nejsou podloženy seriózními vědeckými studiemi anebo dokonce úplně odporují našemu poznání. Všechny tyto metody obvykle používají k vlastnímu obohacení. Pokud jste pod tímto popisem poznali šarlatána, máte pravdu!
Slovo šarlatán pochází z francouzského názvu „charlatan“, což byla osoba, která prodávala pochybné léky (často na ulici) a jejich prodej doprovázela hudba a mnohdy i divadelní představení. Zmínky o šarlatánech a o původu jejich názvu ale nalezneme i z dalších kultur a oblastí – například z italského „ciarlatano“ odvozeného od slova Cerreťan (obyvatel městečka Cerreto) nebo španělského „charlatán“.1
Podle obecné definice je šarlatán osobou, která se za pomoci šejdířství, neuznávaných praktik, pseudovědy či podvodů snaží získat peníze, slávu, pozornost nebo jiné výhody.1
Jak poznat šarlatány?
Velký problém je ten, že je velmi obtížné se orientovat v oblastech jako je medicína nebo výživa, pokud v nich nemáme patřičné vzdělání. Navíc jak už bylo řečeno, šarlatáni jsou často i skvělými manipulátory a dokáží Vás za pomoci určitých technik velmi snadno přesvědčit. Často jejich články nebo přednášky začínají neškodně, říkají obecné pravdy a informace, které Vám budou dávat smysl, nicméně později na ně začnou nabalovat nesmysly a nepravdivá tvrzení.
Jednou z technik, kterou často šarlatáni využívají je například tzv. Forerův efekt (resp. barnumský efekt), což je velmi dobře prokázaný fenomén z psychologie, který popisuje tendenci lidí přijímat obecná tvrzení a univerzálně platné charakteristiky za přesně vystihující jejich osobnost.2 Mimochodem na stejném principu fungují i horoskopy. Schválně si to zkuste:
- Chcete, aby Vás druzí lidé měli rádi a obdivovali Vás.
- Máte tendenci být sebekritický.
- Jedním z Vašich hlavních životních cílů je být zabezpečen.
- Občas býváte extrovertní, přátelský a družný, zatímco jindy jste spíše introvertní, ostražitý a rezervovaný.
Podobná vágní tvrzení budou platit pro naprostou většinu z nás!
Velmi často se bohužel setkáváme i s tím, že pochybné články, konspirační teorie a šarlatány sdílí nebo propagují i velmi vzdělaní lidé, vrcholoví sportovci, úspěšní podnikatelé či přední politici tohoto státu, což je opravdu velký problém a dokazuje to, že kritické myšlení a moderní skepticismus nemusí vždy korelovat s inteligencí nebo sociálním statusem.3 Uplatňuje se zde také tzv. Dunning-Krugerův efekt.4 Stejně tak i někteří šarlatáni mají odborné vzdělání a někteří z nich dokonce patří mezi lékaře. Největším zvěrstvem je poté využívání zoufalých a nemocných lidí pro své vlastní obohacení.
V další části tohoto článku se podíváme na ty nejčastější tvrzení, argumenty a techniky šarlatánů nebo zastánců alternativní medicíny, jejichž znalost nám pomůže je snáze odhalit.
⁉ „Věda neví všechno.“
Pravdou je, že věda a vědci samozřejmě ví, že neví všechno, jinak by jim ani nezbyla žádná práce a neměli by co zkoumat a testovat. Tento argument však není důvodem, abychom si mezery v našem poznání mohli zaplnit nepodloženými konspiračními teoriemi nebo různými mýty.
⁉ „Jeden původce (určitá potravina, skupina potravin, látka, jev apod.) může za všechny Vaše problémy a způsobuje všechny nemoci od impotence až po rakovinu.“
Toto je velmi častým tvrzením, podle kterého s vysokou jistotou poznáte šarlatány. Nejdříve ve Vás vyvolají strach – například z umělých sladidel, 5G sítí, překyselení nebo toxinů, aby vám vzápětí nabídli nějaké jednoduché a univerzální řešení, za které si ale zpravidla také musíte tučně zaplatit. Řešením může být detoxikace, pochybné suplementy, akupunktura nebo koupě biorezonančního přístroje s kosmickou energií.
⁉ „Lékaři léčí jen symptomy, ne podstatu onemocnění. Jejich snahou není člověka úplně vyléčit!“
Tento argument také není v žádném případě pravdivý. Lékaři totiž léčí podstatu onemocnění, kdykoliv je to možné. Pokud máte pneumonii (zápal plic), lékař nebude samozřejmě léčit jen příznaky jako je horečka nebo kašel, ale zaměří se na původce onemocnění – například určitou bakterii a nasadí cíleně antibiotika. Stejně tak pokud dojde ke zlomenině kosti, Váš lékař nebude léčit jen bolest, ale provede případnou repozici nebo dokonce osteosyntézu s následnou imobilizací (např. sádrou), aby se kost mohla zhojit.
⁉ „Západní medicína není vůbec o prevenci, ale léčí jen akutní stavy a nemoci.“
Slyšeli jste někdy o očkování, preventivních prohlídkách nebo screeningových programech? Pokud ano, zřejmě nám dáte za pravdu, že tento argument není také pravdivý. I když na poli prevence má současná medicína stále co dohánět, nehledejme problém jen v ostatních, ale na chvíli se zamysleme také nad tím, co děláme pro prevenci my samotní. I přesto, že existují preventivní prohlídky, edukační programy apod., pro většinu z nás je těžké se těmito doporučeními řídit, pokud jsme zdraví a nic nás netrápí. Většina z nás totiž neřeší, co bude za 20 let a dochází v tomto smyslu k jisté depersonalizaci, na čemž může spousta preventivních a osvětových programů ztroskotat.
⁉ „Alternativní medicína má holistický přístup a proto je lepší.“
Alternativní medicína (SCAM) tento holistický pohled zřejmě převzala od té medicíny klasické, kdy se již na lékařských fakultách vyučuje důležitost komplexního přístupu k pacientům. Například základem každého vyšetření je odběr anamnézy, při které se lékař snaží hledat souvislosti mezi životem pacienta a jeho nynějším onemocněním. Dobrý klinik bere v potaz velmi širokou škálu informací – rodinná historie, životní styl, pracovní prostředí, stres, socioekonomický status, léky atd. a s těmito informacemi v kombinaci s fyzikálním či laboratorním vyšetřením následně pracuje při stanovení diagnózy a při rozhodování o samotné terapii. Dalším příkladem holistického přístupu může být multioborová spolupráce mezi lékaři různých specializací anebo mezi lékařem a nutričním terapeutem.
⁉ „Látka nebo určitý postup funguje, protože to mám vyzkoušené na sobě.“
Osobní zkušenost je sice cenná, nicméně nedokazuje téměř nic. Pokud se můj stav (zdravotní/fyzický/psychický) zlepšil po určité metodě, intervenci či suplementu, nemůžu s jistotou vědět, že se zlepšil jako důsledek této konkrétní metody nebo intervence. Co kdybych se uzdravil i sám od sebe a třeba i rychleji? I když si sami nedokážeme představit jiné vysvětlení, neznamená to, že neexistuje. V tomto případě se může jednat o logickou chybu označovanou jako post hoc ergo propter hoc neboli „potom, tudíž proto“, která upozorňuje na fakt, že časová následnost neznamená nutně i příčinnou souvislost.
⁉ „Neměl bys ten postup hanit, pokud sis to nevyzkoušel na sobě.“
Jak bylo již řečeno výše, osobní zkušenost není spolehlivá metoda, jak zjistit, jestli něco funguje či nefunguje. Osobní zkušenost ve skutečnosti může být silně zavádějící, protože nemáme šanci na sobě objektivně posoudit účinky konkrétní metody a odlišit placebo efekt. Toto je přesně důvod, proč vědecké studie používají kontrolní skupinu a efekt testují na velkém vzorku participantů. Dále tady také máme nějaké fyzikální zákony a vědecký konsenzus – to znamená, že nemusím na sobě zkoušet nesmyslné postupy, abych zjistil, že nefungují.
„Člověk se nemusí sám bodnout nožem do nohy, aby zjistil, že bude krvácet.“
IMV (2019)
⁉ „Velká spousta lidí tuto metodu/suplement používá a všichni se přeci nemohou mýlit!“
Ale ano, mohou! Tento argumentační klam se označuje jako „argumentum ad populum“, podle kterého je výrok pravdivý, protože mu hodně nebo většina lidí věří. I většina ale může věřit nesmyslu. Jako příklad se můžeme podívat do historie, kdy většina obyvatel věřila, že Země je středem vesmíru. Stejně tak v medicíně se jako léčba prakticky tisíce let využívala venepunkce neboli pouštění žilou jako metoda léčby až do konce 19. století. Z pohledu moderní medicíny však v naprosté většině případů pacientovi tato technika spíše škodila a „zabíjela ho“.
⁉ „Používá se to již tisíce let, proto to musí fungovat.“
Tady u tohoto výroku se jedná také o argumentační klam – tzv. apel na tradici. Naši předci mohli opravdu metodou pokus-omyl přijít na pár efektivních postupů, látek či bylin, ale stejně tak se mohli prostě jen mýlit. V dnešní době již naštěstí známe vědeckou metodu a dokážeme testovat hypotézy.
Například tradiční čínská medicína (TCM) je založena na tísice let staré tradici, nicméně i přesto moderní studie naprostou většinu TCM postupů a teorií zavrhují, označují jako neefektivní či dávno překonané. Některé studie dokonce zjistily, že některé přípravky používané v TCM mohou být toxické pro člověka.5,6,7 Stejně tak prestižní vědecký časopis Nature označil čínskou medicínu jako plnou pseudovědy a bez jakýchkoliv racionálních základů.8
⁉ „Jestliže šarlatáni nebo alternativní medicína umožní cítit se lidem lépe, i kdyby to bylo jen placebo, není to přeci dobře?“
Ne, není. Podávat placebo, tedy neúčinnou látku bez vědomí pacienta/klienta, je totiž silně neetické. I když placebo může mít samo o sobě malý, ale přesto měřitelný efekt, může dojít k odkládání nebo přerušení konvenční léčby. I přesto, že se pacientům nebo klientům může krátkodobě ulevit, placebo efekt neřeší podstatu onemocnění a rizika zde stále přetrvávají. Pamatujete si na argument, že západní medicína neléčí podstatu onemocnění? Ve většině případů je tomu přesně naopak a cílem většiny šarlatánů je Vás nevyléčit, abyste stále potřebovali jejich „pomoc“, za kterou si samozřejmě nechávají dobře zaplatit. Navíc i kdyby šarlatán chtěl, obvykle nemá prostředky k tomu Vás vyléčit.
Dalších zavádějících argumentů a nesmyslných tvrzení je samozřejmě stovky a některé z nich týkající se výživy jsme již v minulosti rozebírali, nicméně cílem tohoto článku není jejich úplný výčet, ale spíše apel na zdravý rozum a kritické myšlení. Velmi nás překvapilo, že i spousta inteligentních lidí z našeho okolí sdílí články známých šarlatánů a podvodníků. Ověřujte si proto prosím informace, myslete kriticky a nesdílejte bezmyšlenkovitě každý článek, protože i vy tímto můžete přispět k informačnímu chaosu, který v dnešní době panuje nejen ve výživě. Dobrou zprávou však je, že kritické myšlení je schopnost, kterou můžeme trénovat a rozvíjet.9,10
Navíc v dnešní době již existují weby a platformy, které se zabývají popularizací kritického myšlení, moderního skepticismu, vyvracením mýtů a hoaxů či přímo „lovem“ šarlatánů.
► Lovci šarlatánů:
▬ https://www.lovcisarlatanov.sk
► Ověřování informací a vyvracení aktuálních mýtů/hoaxů:
▬ https://www.snopes.com
▬ https://manipulatori.cz
► Argumentační fauly a kognitivní zkreslení:
► Další weby a blogy zabývající se kritickým myšlením a skepticismem:
▬ https://skepticalinquirer.org
▬ https://www.theskepticsguide.org
► Knihy:
▬ Skeptics‘ Guide to the Universe – Steven Novella
▬ Myšlení rychlé a pomalé – Daniel Kahneman
_______________________________________
Vysvětlivky:
SCAM = so called alternative medicine
Zdroje:
- FORER, Bertram R. The fallacy of personal validation: a classroom demonstration of gullibility. The Journal of Abnormal and Social Psychology, 1949, 44.1: 118.
- STANOVICH, Keith E.; WEST, Richard F. The assessment of rational thinking: IQ≠ RQ. Teaching of Psychology, 2014, 41.3: 265-271.
- KO, Richard J., et al. Lethal ingestion of Chinese herbal tea containing ch’an su. Western journal of medicine, 1996, 164.1: 71.
- BYARD, Roger W. A review of the potential forensic significance of traditional herbal medicines. Journal of forensic sciences, 2010, 55.1: 89-92.
- EFFERTH, Thomas; KAINA, Bernd. Toxicities by herbal medicines with emphasis to traditional Chinese medicine. Current drug metabolism, 2011, 12.10: 989-996.
- DYER, Kathleen D.; HALL, Raymond E. Effect of critical thinking education on epistemically unwarranted beliefs in college students. Research in Higher Education, 2019, 60.3: 293-314.
- SNYDER, Lisa Gueldenzoph; SNYDER, Mark J. Teaching critical thinking and problem solving skills. The Journal of Research in Business Education, 2008, 50.2: 90.