Koronavirus a imunita: mýty vs. fakta

V současné nelehké situaci jsme vystaveni obrovskému mediálnímu tlaku, který se bohužel nevyhnul ani oblasti výživy a zdraví. Ještě rychleji než samotný virus se totiž začaly šířit dezinformace. Chtěli bychom tedy všechny čtenáře vyzvat ke kritickému myšlení a k důkladnému ověřování informací, se kterými se můžeme setkat na sociálních sítích, v médiích i na internetu v souvislosti s onemocněním COVID-19.

 

Této nešťastné situace totiž využila spousta osob k propagaci svých produktů či ke zvýšení své sledovanosti a bohužel spousta těchto rad nebo doporučení se nezakládá na pravdě anebo se jedná přímo o hoaxy, mýty či potenciálně nebezpečná tvrzení.

Těchto chyb se bohužel nevyvarovala ani spousta známých osobností nebo influencerů s obrovským dosahem.

 

DISCLAIMER: Tento článek žádným způsobem nenahrazuje oficiální doporučení státních organizací a nemá nahrazovat lékařskou péči.

 

 

1. KORONAVIRUS

 

Tím prvním nejdůležitějším faktem je skutečnost, že v případě nově objeveného pandemického viru, který se správně označuje jako SARS-CoV-2¹, nemáme v podstatě žádná relevantní data, co se týče primární prevence nebo urychlení rekonvalescence pomocí doplňků stravy, rostlinných extraktů nebo určitých dietních postupů. Spousta těchto zavádějících doporučení na internetu vychází z vědeckých studií, které byly provedeny u pacientů s chřipkou (virus chřipky) nebo s dalšími běžnými infekcemi horních cest dýchacích, jejichž původci jsou například rhinoviry, adenoviry nebo i bakterie, které vyvolávají klasickou rýmu a nachlazení.² Výsledky těchto studií však nemůžeme v žádném případě extrapolovat automaticky na nový typ viru, který je naprosto odlišný od výše jmenovaných a je téměř neprozkoumaný.

 

 

2. IMUNITNÍ SYSTÉM A VÝŽIVA

 

Ačkoliv je idea zlepšení funkce našeho imunitního systému velmi lákavá, je důležité hned v úvodu zmínit, že činnost našeho imunitního systému nemůžeme žádným známým doplňkem stravy, bylinou ani speciální dietou zřejmě zvýšit nad jeho „základní“ úroveň a samozřejmě nedokážeme ani 100% zabránit infekci koronavirem nebo jinými nemocemi. Tento názor podporuje také Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který pro žádnou látku v potravě nebo suplement do této doby neschválil tvrzení o podpoře imunity nebo prevenci infekcí.³ Náš imunitní systém se totiž skládá z mnoha jednotlivých komponent, které se navzájem ovlivňují a u kterých je velmi důležitá rovnováha – teoreticky pokud bychom nějakým způsobem stimulovali jen jednu jeho část, může se například zvýšit riziko autoimunitních onemocnění nebo alergie.

 

Nicméně na druhou stranu je pravda, že velká spousta nutrientů je důležitá nebo přímo nezbytná pro správné fungování našeho imunitního systému (např. vitamín D, železo, zinek a další) a V PŘÍPADĚ NEDOSTATKU některých těchto esenciálních látek nemusí náš imunitní systém fungovat optimálně a zvyšuje se tak současně i riziko infekcí. Toto je dobře patrné u pacientů, kteří trpí podvýživou a jejich imunitní systém je tak „oslabený“ vlivem nedostatku bílkovin a některých mikronutrientů. Tito pacienti často umírají na banální infekce, se kterými by si jinak zdravý člověk s dostatečnou výživou hravě poradil. Primárním cílem každého z nás by tedy měla být konzumace pestré stravy s dostatkem ovoce, zeleniny, kvalitních bílkovin a dalších nutrientů, které nám pomohou zajistit správné fungování imunitního systému. Dodržováním obecných zásad zdravé stravy tedy podporujeme náš imunitní systém přirozeně!⁴

 

 

3. IMUNITNÍ SYSTÉM, RESPIRAČNÍ INFEKCE A SPORT

 

Pravidelná fyzická aktivita patří mezi základní pilíře zdravého životního stylu. Je velmi dobře prokázáno, že má pozitivní vliv na náš kardiovaskulární systém, pomáhá nám udržet optimální fyzickou hmotnost, snižuje riziko některých onemocnění a ve finále nám pomáhá prodloužit i délku našeho života. Pohyb také zajišťuje správnou cirkulaci krve a tedy se může nepřímo podílet i na správné funkci našeho imunitního systému.⁴

 

Pokud se podíváme na studie, které se konkrétně tématem respiračních infekcí zabývaly, zjistíme, že infekce horního dýchacího traktu patří u sportovců mezi velmi častá onemocnění.^5,6,7 I když závěry studií na toto téma nejsou jednotné, zdá se, že vysoce intenzivní trénink nebo závod riziko infekcí akutně zvyšují a toto riziko stoupá s délkou trvání fyzické aktivity, nicméně na druhou stranu pravidelná fyzická aktivita za předpokladu dostatečné regenerace a výživy spíše naši odolnost vůči infekcím dlouhodobě zlepšuje (v porovnání s populací se sedavým životním stylem).^8,9

 

 

4. HLAVNÍ FAKTORY, KTERÉ SE PODÍLÍ NA OPTIMÁLNÍ FUNKCI IMUNITNÍHO SYSTÉMU

 

Jednou ze základních podmínek pro udržení správné funkce našeho imunitního systému je dostatek energie a bílkovin ve stravě (není náhodou, že právě protilátky jsou bílkovinné povahy). Studie jasně ukazují, že v období kalorického a proteinového deficitu můžeme být náchylnější vůči infekcím.^10,11 Sportovci, kteří závodí v disciplínách, kde je vyžadováno časté shazování tělesné hmotnosti, nízké procento tělesného tuku a tedy i kalorická restrikce, jsou téměř 2x náchylnější k infekcím!¹² V období pandemie tedy zvažte nutnost držet dietu, podstupovat vysoce intenzivní a častý trénink či redukovat hmotnost, protože všechny tyto postupy mohou snižovat vaši obranyschopnost nebo případně zhoršovat průběh již vzniklého onemocnění.¹³

 

Doktor Vlasák pro správnou funkci imunitního systému doporučuje silné vývary z kuřecího anebo hovězího masa, které vám pomohou načerpat snadno stravitelné bílkoviny, aminokyseliny a dále také poskytují některé mikronutrienty díky vysokému obsahu zeleniny.

 

Mezi další důležitý faktor patří pestrá strava s dostatkem ovoce a zeleniny, která nám poskytne důležité mikronutrienty a další látky s bioaktivními účinky, které se opět mohou podílet na správném fungování naší imunity.¹⁴ Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje přijímat minimálně 400 g ovoce a zeleniny denně.¹⁵

 

Velmi častý a opomíjený faktor, který se může zásadně odrazit na stavu naší imunity je spánek. Ukazuje se, že pokud máme nedostatek spánku nebo spíme méně kvalitně, zhoršují se i některé parametry našich imunitních funkcí a zvyšuje se náchylnost k infekcím. Zdá se, že chronická spánková deprivace má zvlášť negativní vliv (nejenom) na naši imunitu, přičemž spánkovou deprivací jsou více ohroženi některé skupiny obyvatel (např. zaměstnanci pracující na směny nebo přes noc).¹⁶ Snažte se tedy spát dostatečně a dodržujte pravidla spánkové hygieny!

 

V neposlední řadě se na činnosti našeho imunitního systému může podílet stres – především ten chronický, který trvá po delší dobu, se může negativně podepsat na našem zdraví a může také zvýšit náchylnost k infekcím či ovlivnit jejich průběh a následnou rekonvalescenci.¹⁷

 

 

5. ČEHO SE TEDY VYVAROVAT?

 

• kalorický anebo proteinový deficit
• kouření
• excesivní fyzická aktivita
• nadměrný stres
• vyšší konzumace alkoholu
• spánková deprivace
• vysoké dávky jednoduchých sacharidů¹⁸
• nadměrný příjem ultra zpracovaných potravin¹⁸

 

 

6. JAKÝ JE REÁLNÝ VLIV SUPLEMENTŮ NA IMUNITU?

 

V poslední době můžete být na internetu svědky masivní reklamy na nejrůznější doplňky stravy či byliny, které vám mají údajně posílit imunitu, zrychlit rekonvalescenci a dokonce i státní organizace vybízejí k používání některých suplementů větami typu“ „Chcete přece přežít infekci s lehčími příznaky nemoci nebo ne?“.

 

 

ECHINACEA

 

Echinacea neboli třapatkovka se řadí mezi byliny, které mají údajně preventivní účinky především proti běžnému nachlazení (common cold) a snižují dobu trvání onemocnění. Vědecké důkazy ohledně echinacey nejsou bohužel jednotné, a zatímco některé studie opravdu poukázaly na možné benefity, ostatní je vzápětí vyvrátily. Pokud se podíváme na vysoce kvalitní meta-analýzu 24 publikovaných RCT studií z dílny Cochranovy databáze, zjistíme, že studie ohledně echinacey jsou často špatné kvality a používají rozdílnou metodiku včetně dávkování, nicméně efekt echinacey je dle těchto studií přinejlepším velmi mírný, na hranici klinické účinnosti a je více znatelný u lidí, kteří jsou častěji nemocní.¹⁹ Pokud se i přesto rozhodnete echinaceu suplementovat, zdá se, že nejúčinnější formou je ethanolový extrakt.²⁰

 

 

VITAMÍN C

 

Ačkoliv se vitamín C velmi často používá na podporu imunity, jeho pozitivní účinky v tomto ohledu nejsou u zdravé populace dostatečně prokázány. Podle dostupných vědeckých důkazů se zdá, že jeho chronická suplementace z důvodu snížení počtu infekcí a běžných nachlazení není opodstatněná. Naopak, kde může mít rozumná suplementace vitamínem C nějaký smysl, jsou sportovci a rizikové skupiny populace (např. senioři), kde je častější deficit tohoto vitamínu. U sportovců se ukazuje, že dlouhodobá suplementace vitamínem C pomáhá snížit riziko nachlazení a pomáhá také zkrátit délku trvání nemoci.^21,22 Nicméně ani s vitamínem C by to sportovci neměli přehánět, protože v suprafyziologických dávkách může narušit adaptaci na trénink a negovat některé benefity cvičení.^23,24

 

 

GLUTAMIN

 

Glutamin funguje jako významný zdroj energie pro buňky imunitního a gastrointestinálního systému. Navíc po intenzivním tréninku klesá hladina glutaminu v krvi, což je mnohdy spojeno s vyšším rizikem infekce. Některé studie také nalezly pozitivní vliv glutaminu na střevní permeabilitu. Z těchto důvodů je tedy glutamin považován za látku, která by mohla podporovat imunitní systém a bránit tak vzniku onemocnění.^25,26

 

Tyto jeho účinky zkoumala studie z roku 1996, kde maratonští a ultramaratonští běžci brali 5 g glutaminu před závodem a 5 g po závodě. Tato intervence vedla k tomu, že v placebo skupině onemocněla následující dny zhruba polovina běžců, kdežto ve skupině, která suplementovala glutamin, udávalo po závodě nemoc pouze 20 % běžců.²⁷

 

Problematiku glutaminu nejlépe shrnuje recentní metaanalýza a systematický přehled z roku 2019, která potvrzuje pozitivní účinky glutaminu na imunitní systém, nicméně stále zdůrazňuje potřebu více kvalitních studií na toto téma, protože dosavadní výsledky výzkumu nejsou často jednotné.²⁸

 

 

PROBIOTIKA

 

Probiotika jsou živé bakterie, které se také používají díky jejich potenciálním pozitivním efektům na naši imunitu. Je však nutné zdůraznit, že účinek probiotik zavisí na jejich složení a kvalitě, protože se jedná o značně heterogenní skupinu suplementů, u kterých je důležité vědět, jaké bakteriální kmeny jsou součástí těchto suplementů, jaký je jejich počet a jak odolné jsou tablety proti působení žaludečních šťáv. Probiotika také zřejmě fungují pouze po dobu jejich užívání, protože zřejmě nedochází k dlouhodobé kolonizaci těchto bakterií ve střevě. Systematický přehled z roku 2015 prokázal pozitivní efekt suplementace probiotik v prevenci respiračních onemocnění a zkrácení délky trvání onemocnění, nicméně také zmiňuje, že důkazy pro tyto tvrzení jsou obecně slabé a je potřeba více kvalitních studií.²⁹

 

 

VITAMÍN D

 

Vitamín D je v tucích rozpustný vitamín, který je mimo jiné velmi důležitý pro správnou funkci našeho imunitního systému. Optimální tvorbu vitamínu D v našem organismu můžeme podpořit vystavením naší pokožky slunečnímu záření anebo ho také můžeme přijímat ve stravě (například ve formě vajec, ryb apod.). Nicméně dle průzkumů velká část populace především v zimních měsících může být ohrožena jeho nedostatkem.³⁰ U lidí s jeho deficitem, který může být právě umocněn nutností zůstávat doma v karanténě, může být suplementace rozumných dávek vitamínu D velkým benefitem. Jeho pravidelná suplementace navíc může pomoci v prevenci respiračních onemocnění včetně chřipky.^31,32,33

 

 

OMEGA-3 MASTNÉ KYSELINY

 

I když omega-3 mastné kyseliny (především EPA a DHA) mají v našem organismu mnoho pozitivních účinků, pokud vám ale někdo bude tvrdit, že vám pomohou připravit tělo na onemocnění koronaviry nebo zlehčit průběh onemocnění, je to pouze a jen (nebezpečná) domněnka, která není podložena žádným relevantním výzkumem na pacientech s tímto onemocněním.

 

 

zdroj: http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/pripravte-sve-telo-na-mozne-onemocneni-koronaviry-covid-19

 

 

Jedním z lépe prokázaných efektů zvýšeného poměru omega-3 ku omega-6 mastným kyselinám je jejich protizánětlivý účinek. Také se zdá, že omega-3 mastné kyseliny mohou mít imunomodulační účinky a stimulovat určité komponenty našeho imunitního systému, nicméně stále zatím s jistotou nevíme, jak tyto účinky budou mít reálný efekt na naše zdraví nebo činnost imunitního systému, který je velmi komplexní a obzvlášť nevíme, jaké by jejich suplementace mohla mít důsledky v kontextu právě nově objeveného virového onemocnění.³⁴ Je tedy velmi zavádějící přeceňovat účinky omega-3 mastných kyselin při prevenci či léčbě onemocnění COVID-19. Čína a další státy například již regulují zdravotní tvrzení, která se nesmí používat v souvislosti s koronavirem, aby zabránily šíření klamavé reklamy a prodeji pochybných suplementů. Mezi tyto „zakázaná“ tvrzení u suplementů patří například „může zabránit nebo léčit koronavirus“ nebo „může pomoci odolat onemocnění nebo zlepšit jeho průběh“.³⁵

 

 

---

 

—– VYJÁDŘENÍ ODBORNÍKA:

 

 

prof. MUDr. Lukáš Smolej, Ph.D.
IV. interní hematologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové

 

Jak se pane profesore díváte na tvrzení, které říká, že je možné se na onemocnění COVID-19 a konkrétně tzv. cytokinovou bouři připravit pomocí suplementace omega-3 mastnými kyselinami?

 

“Cytokinová bouře, nebo také syndrom z uvolnění cytokinů (cytokine release syndrome, CRS), je závažný a potenciálně život ohrožující stav. Jde o systémovou zánětlivou odpověď imunitního systému, kterou mohou vyvolat různé typy infekcí (včetně koronaviru SARS-CoV-2) či různé druhy moderní léčby; v hematologii, tedy mém oboru, se s cytokinovou bouří setkáváme , zejména při imunoterapii monoklonálními protilátkami (rituximab, obinutuzumab apod.) či terapie T-lymfocyty s chimérickým antigenním receptorem. Problém cytokinové bouře spočívá v tom, že vede často k multiorgánovému selhání, které je spojeno s vysokým rizikem úmrtí, které není primárně způsobeno infekčním původcem či imunoterapií, ale přemrštěnou imunitní odpovědí.

 

Podstatou cytokinové bouře je uvolnění prozánětlivých působků, zejména interleukinu-6 (IL-6), aktivace T lymfocytů,  makrofágů a endoteliálních buněk.

 

Tvrzení, že suplementace omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami (NMK) může zmírnit riziko cytokinové bouře je zřejmě založeno na zjištění, že omega-3 NMK mohou v laboratorních podmínkách (in vitro) snižovat zánětlivou odpověď. Pokud je mi známo, neexistují však žádné klinické studie prováděné na nemocných, které by tuto hypotézu potvrdily. Vzhledem k tomu, že výsledky experimentů prováděné „ve zkumavce“ (in vitro) a nemocných se nezřídka zásadně liší, je dle mého názoru výše uvedené tvrzení brát pouze jako spekulaci.”

 

 

Čím se případně nadměrná imunitní reakce organismu – tzv. cytokinová bouře (CRS), v klinických podmínkách léčí?

 

“Léčba syndromu z uvolnění cytokinů záleží na jeho závažnosti. Méně závažné formy cytokinové bouře se léčí symptomaticky antihistaminiky, antipyretiky a nitrožilními tekutinami. 

 

V léčbě závažných forem CRS se používá monoklonální protilátka tocilizumab, která je zaměřena proti hlavnímu zánětlivému cytokinu IL-6.”

 

 

---

 

 

7. MÝTY, KTERÉ VÁM NEPOMOHOU

 

 

Alkalická voda

 

Nejmenovaná influencerka ze Slovenska s 1,4 mil sledujících a nejmenovaný výrobce alkalické vody minulý týden sdíleli informaci, že v boji proti koronaviru pomůže pití alkalické vody, protože tento virus je citlivý na pH s tím, že ohledně této problematiky mají vědecký článek jako důkaz.³⁶ Ve skutečnosti to nebyl žádný vědecký článek, ale odkaz na článek na osobním blogu naturopata, který sice používá před jménem titul Dr., ale ve skutečnosti to ani není lékař, ale tituluje se jako doktor “orientální a pastorální medicíny”. V uvedeném článku pak naleznete tato tvrzení: “Keeping our pH in the slightly alkaline range of 6.8-7.2 can reduce the risk and lessen the severity of colds, sore throats and bouts of influenza.” Ehm, pH naší krve se ve skutečnosti pohybuje v rozmezí 7,36-7,44, je tedy přirozeně daleko více alkalické než doporučené rozmezí 6,8-7,2, přičemž pH krve nižší než 7 již není slučitelné se životem.³⁷ Dále je také nutno zmínit, že pH našeho organismu je v různých tkáních či částech buněk (např. organelách) rozdílné, nemůžeme proto tyto hodnoty v žádném případě zobecňovat na celý organismus.^38,39

 

Ověřujte si proto prosím informace. Pokud si nějaká influencerka vypěstovala sledovanost díky svým ňadrům a má milióny sledujících z arabského světa, opravdu to nijak nenahrazuje odbornou kvalifikaci a neopravňuje ji to poskytovat rady ohledně prevence či léčby koronaviru. Realita je samozřejmě taková, že když částečky viru vdechnete a dostanou se až do plic, je úplně jedno, jestli pijete alkalickou vodu anebo snad kloktáte peroxid vodíku. Pitím alkalické vody ani alkalickou dietou nemůžete ovlivnit pH naší plazmy nebo buněk organismu a naše pH je už přirozeně více alkalické, než jaké hodnoty radil výše uvedený článek. Nicméně podobná tvrzení samozřejmě nejsou problém jen Slovenské republiky nebo ČR a na falešná doporučení v řadě dalších zemích ohledně alkalické diety a alkalické vody pro boj s koronavirem reagovala už 10. 3. i agentura Reuters.⁴⁰

 

Více informací o alkalické vodě naleznete v našem článku:

 

Alkalická voda: móda vs. FAKTA

 

 

“Kloktání teplé vody se solí nebo octem vypne virus”

 

Toto je další z mnoha dezinformací, které se šíří v souvislosti s koronavirem po sociálních sítích. I když kloktání vody se solí může mít nějaká pozitiva v souvislosti s běžnou bolestí v krku, je nesmysl tvrdit, že vám tato strategie nějakým způsobem pomůže v prevenci či léčbě koronavirového onemocnění. Britská oficiální stránka (NHS) uvádí, že v současné době neznáme žádnou specifickou léčbu tohoto onemocnění, ale zaměřujeme se pouze na léčbu symptomů.⁴¹ Stejně tak nemáme žádné důkazy, že by ocet nějakým způsobem pomáhal v boji nebo prevenci proti tomuto onemocnění.⁴²

 

Navíc naše dutina ústní není jediným místem, kterým virus může vstupovat do našeho těla, ale můžeme se nakazit i při vdechnutí virových částic nosem a zřejmě i vnikem přes oční spojivku.⁴³

 

 

„Pravidelné pití vody vám pomůže spláchnout a zničit virus v kyselém prostředí žaludku“

 

I když je dostatečný a pravidelný pitný režim součástí zdravého životního stylu, nadměrné pití vody ani jiného nápoje vám nijakým způsobem nepomůže v prevenci tohoto onemocnění. Dokonce existují případy, kdy pacienti s onemocněním COVID-19 měli gastrointestinální příznaky jako je průjem nebo zvracení a virové částice bylo možné detekovat v jejich stolici, což svědčí o tom, že virus může přežít i v našem gastrointestinálním traktu.^44,45

 

 

 

Očistný půst

 

Přestože řádí celosvětová pandemie a počet nemocných roste exponenciálně, někteří výrobci si nedokáží odpustit vyzývat veřejnost k “jarnímu očistnému půstu” tak jako každý rok, což je za současné situace neuvěřitelné. Např. UGO na svém webu tvrdí: “Ve třech dnech UGO Očistného půstu pijete pouze speciálně sestavené UGO drinky, vodu a čisticí čaj. Celých devět dní dodržujete princip přerušovaného půstu. To znamená střídání dvou fází: čas, kdy jíte a pijete drinky + čas, kdy se zcela postíte. Doporučené časové rozmezí pro jídlo je osm až deset hodin, postíte se čtrnáct až šestnáct hodin denně…Zvládneme to! Mimořádnou dávku vitamínů teď potřebujeme víc než kdy jindy.” ⁴⁶

 

Přijde nám nanejvýš nezodpovědné, pokud nějaká soukromá společnost navádí veřejnost k přerušovanému hladovění, očistnému půstu a omezení příjmu bílkovin a kalorií ve chvíli, kdy řádí celosvětová virová pandemie. Devět dní v kalorickém deficitu spolu s nedostatkem bílkovin se může prokazatelně negativně odrazit na funkci imunitního systému. Proti “mimořádné dodávce” vitamínů absolutně nic nemáme, ale není potřeba kvůli tomu 9 dní přerušovaně hladovět a omezovat bílkoviny. Mnohem vhodnějším způsobem je zařadit dostatek ovoce a zeleniny jako součást běžného a vyváženého jídelníčku.

 

Více informací o detoxech naleznete v našem starším článku:

 

Co se doopravdy stane při jarním detoxu?

 

 

Závěr

Nejlepším doporučením, jak zůstat zdravý, je tedy dodržovat obecné zásady zdravého životního stylu a dbát na prevenci. Jezte tedy zdravě, nestresujte se, hýbejte se s rozumem, dopřejte si dostatek kvalitního spánku a samozřejmě také dodržujte oficiální doporučení – myjte si často ruce, vyhýbejte se zvýšené koncentraci osob, používejte venku mezi lidmi roušky a zkuste zůstat co nejdéle doma, pokud to je jen trochu možné. Ani ten nejlepší suplement nebo bylina vám totiž nepomůže, pokud budete tato velmi důležitá opatření ignorovat.

 

Závěrem tohoto článku bychom opět chtěli vyzvat všechny čtenáře ke kritickému myšlení, které je obvzláště důležité v této době. Nepodléhejte tedy prosím marketingu, dezinformacím a všechny důležité informace si ověřujte nebo je konzultujte s odborníkem.

 

 

Některé další důležité weby:



 

• https://koronavirus.mzcr.cz
• https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/advice-for-public/myth-busters

 

 

Přejeme Vám pevné zdraví!



Za IMV,

 

Miloslav Šindelář
Lukáš Roubík

 

 

 

 

 

 

 

 

LITERATURA:

 

 

1 WU, Yuntao, et al. SARS-CoV-2 is an appropriate name for the new coronavirus. The Lancet, 2020.

2 THOMAS, Micah; BOMAR, Paul A. Upper respiratory tract infection. In: StatPearls [Internet]. StatPearls Publishing, 2019.

 

3 https://ec.europa.eu/food/safety/labelling_nutrition/claims/register/public/?event=register.home

 

4 https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/how-to-boost-your-immune-system

 

5 Engebretsen L, Steffen K, Alonso JM, Aubry M, Dvorak J, Junge A, Meeuwisse W, Mountjoy M, Renstrom P and Wilkinson M. Sports injuries and illnesses during the Winter Olympic Games 2010. Br J Sports Med 44: 772-780, 2010.

 

6 Fricker PA. Infectious problems in athletes: an overview. In: Medical Problems in Athletes, edited by Fields KB and Fricker PA. Malden MA: Blackwell Sciences, 1997, p. 3-5.

 

7 COLBEY, Candice, et al. Upper respiratory symptoms, gut health and mucosal immunity in athletes. Sports Medicine, 2018, 48.1: 65-77.

8 WALSH, Neil P., et al. Position statement part one: immune function and exercise. 2011.

 

9 GLEESON, Michael; WALSH, Neil P. The BASES expert statement on exercise, immunity, and infection. Journal of sports sciences, 2012, 30.3: 321-324.

 

10 SCHAIBLE, Ulrich E.; STEFAN, H. E. Malnutrition and infection: complex mechanisms and global impacts. PLoS medicine, 2007, 4.5.

 

11 TOMKINS, Andrew M. Protein–energy malnutrition and risk of infection. Proceedings of the Nutrition Society, 1986, 45.3: 289-304.

 

12 HAGMAR, Magnus, et al. Special attention to the weight-control strategies employed by Olympic athletes striving for leanness is required. Clinical Journal of Sport Medicine, 2008, 18.1: 5-9.

 

13 TSAI, Min-Lung, et al. Changes of mucosal immunity and antioxidation activity in elite male Taiwanese taekwondo athletes associated with intensive training and rapid weight loss. British journal of sports medicine, 2011, 45.9: 729-734.

14 HOSSEINI, Banafshe, et al. Effects of fruit and vegetable consumption on inflammatory biomarkers and immune cell populations: a systematic literature review and meta-analysis. The American Journal of Clinical Nutrition, 2018, 108.1: 136-155.

 

15 https://www.who.int/elena/titles/fruit_vegetables_ncds/en/

 

16 BRYANT, Penelope A.; TRINDER, John; CURTIS, Nigel. Sick and tired: does sleep have a vital role in the immune system?. Nature Reviews Immunology, 2004, 4.6: 457-467.

 

17 GLASER, Ronald; KIECOLT-GLASER, Janice K. Stress-induced immune dysfunction: implications for health. Nature Reviews Immunology, 2005, 5.3: 243-251.

 

18 CHRIST, Anette, et al. Western diet triggers NLRP3-dependent innate immune reprogramming. Cell, 2018, 172.1-2: 162-175. e14.

 

19 KARSCH‐VÖLK, Marlies, et al. Echinacea for preventing and treating the common cold. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2014, 2.

 

20 SCHAPOWAL, Andreas; KLEIN, Peter; JOHNSTON, Sebastian L. Echinacea reduces the risk of recurrent respiratory tract infections and complications: a meta-analysis of randomized controlled trials. Advances in therapy, 2015, 32.3: 187-200.

 

21 HEMILÄ, Harri; CHALKER, Elizabeth. Vitamin C for preventing and treating the common cold. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2013, 1.

 

22 DOUGLAS, Robert M., et al. Vitamin C for preventing and treating the common cold. Cochrane Database of systematic reviews, 2004.

 

23 PAULSEN, Gøran, et al. Vitamin C and E supplementation hampers cellular adaptation to endurance training in humans: a double‐blind, randomised, controlled trial. The Journal of physiology, 2014, 592.8: 1887-1901.

 

24 PAULSEN, Gøran, et al. Can supplementation with vitamin C and E alter physiological adaptations to strength training?. BMC Sports Science, Medicine and Rehabilitation, 2014, 6.1:

 

25 CASTELL, Linda M. Can glutamine modify the apparent immunodepression observed after prolonged, exhaustive exercise?. Nutrition, 2002, 18.5: 371-375.

 

26 ZUHL, Micah, et al. The effects of acute oral glutamine supplementation on exercise-induced gastrointestinal permeability and heat shock protein expression in peripheral blood mononuclear cells. Cell Stress and Chaperones, 2015, 20.1: 85-93.

 

27 CASTELL, L. M.; NEWSHOLME, E. A.; POORTMANS, J. R. Does glutamine have a role in reducing infections in athletes?. European journal of applied physiology and occupational physiology, 1996, 73.5: 488-490.

28 AHMADI, Amirhossein Ramezani, et al. The effect of glutamine supplementation on athletic performance, body composition, and immune function: A systematic review and a meta-analysis of clinical trials. Clinical Nutrition, 2019, 38.3: 1076-1091.

 

29 HAO, Qiukui; DONG, Bi Rong; WU, Taixiang. Probiotics for preventing acute upper respiratory tract infections. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2015, 2.

30 CASHMAN, Kevin D., et al. Vitamin D deficiency in Europe: pandemic?. The American journal of clinical nutrition, 2016, 103.4: 1033-1044.

 

31 URASHIMA, Mitsuyoshi, et al. Randomized trial of vitamin D supplementation to prevent seasonal influenza A in schoolchildren. The American journal of clinical nutrition, 2010, 91.5: 1255-1260.

 

32 CAMARGO, Carlos A., et al. Randomized trial of vitamin D supplementation and risk of acute respiratory infection in Mongolia. Pediatrics, 2012, 130.3: e561-e567.

 

33 MURDOCH, David R., et al. Effect of vitamin D3 supplementation on upper respiratory tract infections in healthy adults: the VIDARIS randomized controlled trial. Jama, 2012, 308.13: 1333-1339.

 

34 CALDER, Philip C. Immunomodulation by omega-3 fatty acids. Prostaglandins, Leukotrienes and Essential Fatty Acids, 2007, 77.5-6: 327-335.

 

35 https://www.nutraingredients-asia.com/Article/2020/03/09/COVID-19-China-Vietnam-Australia-and-Singapore-caution-against-fraudulent-health-claims

 

36 https://drsircus.com/general/viruses-are-ph-sensitive/

 

37 DONALDSON, Andrea E.; LAMONT, Iain L. Biochemistry changes that occur after death: potential markers for determining post-mortem interval. PloS one, 2013, 8.11.

38 ASOKAN, Aravind; CHO, Moo J. Exploitation of intracellular pH gradients in the cellular delivery of macromolecules. Journal of pharmaceutical sciences, 2002, 91.4: 903-913.

39 PROKSCH, Ehrhardt. pH in nature, humans and skin. The Journal of dermatology, 2018, 45.9: 1044-1052.

 

40 https://www.reuters.com/article/uk-factcheck-coronavirus-alkaline/false-claim-bicarbonate-soda-and-lemon-juice-can-help-prevent-coronavirus-infection-idUSKBN20X2BV

 

41 https://www.nhs.uk/conditions/coronavirus-covid-19/

42 https://fullfact.org/health/gargle-salt-vinegar-water-coronavirus/?fbclid=IwAR0kif9MEjUeqztuWqG7UJRgQDK5KAGTxi1ousPom2IY3igu2DFKhzaiKw4

 

43 https://www.aao.org/headline/alert-important-coronavirus-context

 

44 ZHOU, Fei, et al. Clinical course and risk factors for mortality of adult inpatients with COVID-19 in Wuhan, China: a retrospective cohort study. The Lancet, 2020.

 

45 GU, Jinyang; HAN, Bing; WANG, Jian. COVID-19: Gastrointestinal manifestations and potential fecal-oral transmission. Gastroenterology, 2020.

 

46 https://www.ugoocista.cz/#how