COVID-19: Jak se vrátit zpět ke sportu?

Brzy tomu bude rok, kdy se v České republice poprvé objevilo onemocnění COVID-19 a momentálně se s ním již snad téměř každý, ať už přímo nebo nepřímo, setkal. Chování viru Sars-CoV-2 je poměrně nevyzpytatelné. Díky své schopnosti replikace i v buňkách dalších orgánových soustav, než jsou dýchacích cesty a plíce, může způsobovat velmi široké spektrum komplikací, jako jsou srdeční a kardiovaskulární obtíže, tromboembolie, dýchací obtíže, plicní embolie, ale také např. komplikace v rámci gastrointestinálního traktu či pohybového aparátu. Tyto obtíže nepostihují pouze rizikové skupiny obyvatel, vleklé komplikace a dlouhodobější pokles výkonnosti si po onemocnění COVID-19 odnášejí i někteří vrcholoví sportovci.

 

V případě návratu ke sportu po prodělání COVID-19 bychom tedy měli být určitě obezřetnější než v případě běžných viróz. Pro tyto potřeby byly již vytvořené některé velmi povedené „guideliny“, jako např. „Considerations for Return to Exercise Following Mild-to-Moderate COVID-19 in the Recreational Athlete“, který zpracoval Dr. Metzl a tým odborníků. V českých podmínkách vzniklo odborné stanovisko České společnosti tělovýchovného lékařství (ČSTL) „Doporučený postup pro návrat ke sportu pro prodělané infekci Covid-19“, které je určeno zejména pro potřeby výkonnostního a vrcholového sportu.

 

Hned na úvod je nutné podotknout, že jedinci, kteří měli těžký průběh onemocnění, či jejich stav vyžadoval hospitalizaci, by rozhodně měli návrat k pohybovým aktivitám konzultovat se svým ošetřujícím lékařem. Stejně tak je třeba zvýšené opatrnosti u jedinců, kteří třeba neměli tak těžký průběh, ale vyskytovala se u nich preexistující onemocnění.

 

V tomto článku si shrneme informace z výše zmíněných vědeckých prací, které budou platné zejména pro hobby a výkonnostní sportovce, kteří prošli mírným až středně závažným průběhem onemocnění COVID-19.

 

V první řadě bychom rozhodně neměli cvičit při projevech jakýchkoli symptomů onemocnění jako je kašel, horečka, dušnost, palpitace, svalová bolest, atd.  Sportováním bychom vystavovali náš organismus dalšímu stresu v podobě fyzické zátěže a riskovali více či méně vážné zhoršení zdravotního stavu, funkční přetížení, přetrénování a případná zranění. Určitě tak nestojí za to jakkoliv spěchat! V měřítku celého roku vynechat několik tréninkových jednotek téměř nic neznamená. Je navíc logické, že s největší pravděpodobností trénink v takovémto stavu bude postrádat požadovanou kvalitu.

 

V případě asymptomatického průběhu  onemocnění, lze dle doporučení ČSTL zařadit aktivity v pásmu regenerační intenzity odpovídající zátěži 55 – 72 % maximální tepové frekvence či stupni zatížení 11 na dvacetibodové Borgově škále.

 

Po symptomatickém průběhu, bychom se ke cvičení měli vrátit nejdříve sedm dní od posledního dne obtíží. Zásadní je zvolit stupňovaný proces návratu ke sportu! Metzl a kol. (2020) pro tyto potřeby doporučují postup dle protokolu 50/30/20/10, kdy je v prvním týdnu tréninková zátěž ponížena o 50 %, ve druhém o 30 %, následně o 20 % a 10 %. ČSTL ve svém stanovisku používá detailní pětistupňový systém, který vychází z doporučení norského olympijského výboru (jeho konkrétní podobu najdete v odkazu ve zdrojích). Očekávanou délku návratu do závodních intenzit pak uvádí od dvou do čtyř týdnů. Do vyšších stupňů zátěže postupujeme vždy v případě, kdy danou intenzitu zvládáme bez obtíží a neobjevují se žádné zdravotní komplikace. V případě, že se po zahájení tréninku vrací některé ze zdravotních obtíží, měl by tréninkový proces být opět přerušen a zdravotní stav konzultován s lékařem. Dovyšetření by mělo proběhnout také u sportovců kteří se posléze, i při dodržení stupňovaného návratu k tréninku, potýkají se sníženou tolerancí zátěže oproti stavu předchorobí.

 

Specifické tréninkové metody jako jsou trénink ve vysokohorském či horkém prostředí nebo hypoxický trénink, by neměly být zařazeny dříve než v závěrečném stupni návratu. To samé platí pro trénink s vyčerpanými glykogenovými zásobami či pro vytváření energetického deficitu. Proto období rekondice po onemocnění COVID-19 nebude vhodné pro různé formy nízkosacharidových diet, sacharidových superkompenzací a redukce hmotnosti. V období návratu bychom se měli zaměřit na dostatečný příjem energie a tekutin. Cílit bychom měli zejména na nutričně hodnotné průmyslově nezpracované nebo minimálně zpracované potraviny a dostatečný příjem bílkovin, jenž napomáhá procesu rekonvalescence a předchází úbytku svalové hmoty. Z možností suplementace dává u většiny populace smysl vitamín D. V zimním období, kdy jsme obecně méně vystaveni slunečnímu záření, a ještě o to méně za času pandemie, kdy trávíme ve vnitřních prostorech několikanásobně více času než obvykle, je jeho deficience velmi pravděpodobná.

 

Jestli se nám podaří vrátit ke sportu dříve nebo později, není podstatné. Důležité je, se k pravidelnému pohybu opravdu navrátit. Pravidelná pohybová aktivita je účinným nástrojem pro prevenci vůči celé řadě onemocnění, podporuje funkce imunitního systému a také napomáhá udržení normální hmotnosti. S trvající pandemií si význam těchto faktorů uvědomujeme více a více.

 

Po onemocnění COVID-19 s návratem ke sportu nespěchejme a krom zdravého těla si udržujme i zdravého ducha a potřebnou dávku kritického myšlení!

 

Autor článku: Mgr. Jan Stuparič

 

 

Zdroje:

 

CAWOOD, Abbie L., Emily R. WALTERS, Trevor R. SMITH, Rachel H. SIPAUL a Rebecca J. STRATTON. A Review of Nutrition Support Guidelines for Individuals with or Recovering from COVID-19 in the Community. NUTRIENTS [online]. 2020, 12(11) [cit. 2021-01-18]. ISSN 20726643. Dostupné z: doi:10.3390/nu12113230

 

DOSTAL, J., K. SLABÝ, V. TUKA, J. BERAN a J. NEUMANN. Doporučený postup pro návrat ke sportu po prodělané infekci COVID-19. Medicina Sportiva Bohemica et Slovaca [online]. 2020, 29(2), 51-57 [cit. 2021-01-18]. ISSN 12105481.

 

Odkaz na tuto práci najdete také na stránkách ČSTL: http://www.cstl.cz/file/2020/11/CSTL_COVID_navrat-ke-sportu-RTP.pdf

 

GUPTA, L., G. A. JALANG’O a P. GUPTA. Nutritional management and support in COVID-19: Emerging nutrivigilance. JPMA. The Journal of the Pakistan Medical Association [online]. 2020, 70(Suppl 3)(5), S124-S130 [cit. 2021-01-18]. ISSN 00309982. Dostupné z: doi:10.5455/JPMA.31

 

METZL, Jordan D., Kathryn MCELHENY, James N. ROBINSON, Daphne A. SCOTT, Karen M. SUTTON a Brett G. TORESDAHL. Considerations for Return to Exercise Following Mild-to-Moderate COVID-19 in the Recreational Athlete. HSS Journal: The Musculoskeletal Journal of Hospital for Special Surgery [online]. 2020, 16(Suppl 1), 102-107 [cit. 2021-01-16]. ISSN 15563316. Dostupné z: doi:10.1007/s11420-020-09777-1