Ovlivňují proteiny negativně náš mikrobiom?

Od včerejšího dne nám posíláte článek zveřejněný na portálu Novinky.cz o tom, zdali nám skutečně mohou proteinové suplementy negativně ovlivnit náš střevní mikrobiom, jak údajně tvrdí neuroložka Fabritiusová. Když se ale podíváme na článek na Novinky.cz od novinářky paní Humlové a srovnáme to s originálním zdrojem na Huffington Post, uvidíme zásadní rozdíl. Na Novinkách je totiž velmi neobratný překlad: „Mnoho z těchto produktů ale obsahuje umělá sladidla, navíc proteinové prášky negativně ovlivňují gastrointestinální mikrobiom“. Takový překlad může řadě lidí vyznívat tak, že přímo proteinové prášky negativní ovlivňují náš střevní mikrobiom.

 

Když se ale podíváme na originální zdroj, tak hned na první pohled vidíme, že proteinový prášek sám o sobě neovlivňuje negativně střevní mikrobiom, ale že toto údajně dělají aditiva přidávaná do těchto proteinových prášků, jako jsou umělá sladidla: „While protein powder is often marketed as a healthy, lower-calorie option for people trying to lose or maintain weight, a lot of them are filled with artificial sweeteners. It is those additives that really give me pause when it comes to protein powders because they wreak havoc on your gastrointestinal microbiome.“ Co se týká samotného proteinu, můžete být tedy naprosto v klidu.

 

A démonizace umělých sladidel v souvislosti s naším střevním mikrobiomem? To není nic nového, to se děje už od známé studie Sueze a kolektivu, která byla publikovaná v časopise Nature v roce 2014, a následně na ni navázal stejný autor v roce 2022. Na tyto studie jsme na našem blogu reagovali již mnohokrát, na tu nejnovější naposledy v říjnu 2022: https://www.institutmodernivyzivy.cz/umela-sladidla-studie/

 

Ve zkratce jde o to, že stále nemáme přesvědčivá data o tom, že by umělá sladidla poškozovala naše zdraví anebo poškozovala náš mikrobiom, protože změna složení střevního mikrobiomu není to stejné jako poškození a obě tyto studie měly velké množství limitací. Například nejvíce citovaná studie od Sueze a kolektivu z roku 2014 měla jen sedm participantů, tato nová studie z toku 2022 zase trvala jen 14 dní. Sami si nyní odpovězte na otázku, kolik let nyní už pijete pravidelně proteinové koktejly s obsahem umělých sladidel? Pozorujete na sobě, že máte „zničený mikrobiom“? Velmi detailní rozbor této studie najdete v našem článku výše.

 

Mimochodem, tohle není zdaleka jediný přešlap v tomto článku. S některými věcmi samozřejmě musíme souhlasit, sladké limonády, smažené hranolky anebo pivo samozřejmě nepodporují naše zdraví. Ale podívejme se na bulvární rétoriku: „Alkohol je neurotoxin, který může poškodit centrální i periferní nervový systém, a to i když je konzumován v mírném množství“. Anebo na zjevné hrubé chyby např. v části o margarínech:

 

„Pryč s falešným máslem. Neuroložka Shae Dattaová uvedla, že nejvíce se vyhýbá klasickému margarínu, který zpravidla obsahuje trans-tuky.“

 

Jak je to doopravdy? Pravdou je, že v dnešní době se již trans-tuků v margarínech nemusíme obávat. Tento mýtus o nezdravých tucích v margarínech vznikl v minulosti, kdy se při jejich výrobě opravdu používala metoda částečného ztužování rostlinných tuků, při které vznikají právě zmiňované trans-mastné kyseliny. Od poloviny devadesátých let se v ČR již při výrobě margarínů tento proces ale nepoužívá! Nízkého obsahu trans-izomerů tuků při výrobě margarínů dnes totiž dosahujeme použitím novější technologie – tzv. interesterifikace, výsledný tuk tak má z nutričního hlediska žádoucí vlastnosti. Např. podle regulace Evropské komise je pro výrobky, které trans-tuky přirozeně neobsahují, limit 2 g trans-tuků na 100 g výrobku. Běžně ale margaríny obsahují pod 1 % trans-tuků.

 

„Raději se proto držte olivového oleje a pravého másla,“ radí.“

 

Je paradoxní, že zmíněná neuroložka kvůli zdraví mozku doporučuje vyhýbat se margarínům, které již desítky let signifikantní množství trans-tuků neobsahují, ale na druhé straně také doporučuje máslo, které přirozeně trans-tuky obsahuje – obvykle kolem 4 %, tedy zhruba 4x více v porovnání s běžnými margaríny! Dále také máslo obsahuje vysoké množství nasycených tuků (kolem 50 %), které jsou také při jejich vysokém příjmu často spojovány se zánětem v mozku a některými onemocněními, jako je např. Alzheimerova choroba nebo jiné formy demence.

 

Samozřejmě tím nechceme říci, že je konzumace másla špatná, ale prostě a jednoduše záleží na jeho množství ve stravě a na celkovém složení našeho jídelníčku. Pokud se tedy např. i s konzumací másla v rozumné míře vejdeme do příjmu nasycených tuků do 10 % z celkového příjmu energie, jak doporučují oficiální organizace, je to zřejmě naprosto v pořádku. Na druhou stranu margaríny mohou být pro nás dokonce i výživově hodnotnější, protože v závislosti na zdrojové surovině mohou obsahovat velké množství omega-3 mastných kyselin nebo zdravotně prospěšných polynenasycených mastných kyselin. Také zpravidla margaríny obsahují nižší množství energie.

 

Na závěr si nemůžeme odpustit jednu poznámku. Když si rozklikneme u článku na Novinkách profil paní novinářky Lindy Humlové, tak se dočteme následující: „V redakci působí od roku 2017. Specializuje se zejména na módu.“ Opět a zase se dostáváme k tomu, že skutečně považujeme za velmi nešťastné, když se k výživě, dietám a zdraví vyjadřují lidé, kteří nemají odborné vzdělání ani základní znalosti pro pochopení souvislostí. Kvůli tomu se pak může stát, že neobratným překladem „navíc proteinové prášky negativně ovlivňují gastrointestinální mikrobiom“ se hned čtenáři zaleknou proteinů, když původní zdroj jasně dává vinu umělým sladidlům, nikoliv proteinovým práškům jako takovým. Pokud by se někdo umělých sladidel obával, snadno si může každý člověk sehnat proteinový prášek bez umělých sladidel. A pokud vás opravdu zajímá náš mikrobiom a chcete se dozvědět tipy, jak ho podpořit (bez zbytečné démonizace potravin), můžete si přečíst náš komplexní článek na toto téma!

 

Zdroje:

1. https://food.ec.europa.eu/safety/labelling-and-nutrition/trans-fat-food_en
2. https://en.wikipedia.org/wiki/Trans_fat_regulation
3. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0925443916300977
4. https://link.springer.com/article/10.1007/s12035-015-9516-4
5. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0197458014003558
6. https://www.institutmodernivyzivy.cz/mikrobiom/