Zdravý mikrobiom – Jak ho podpořit a na co si dát pozor?
Mikrobiom je v posledních letech velké téma. Z různých stran se na vás valí doporučení, jak mikrobiom ozdravit. Obzvlášť rádi o mikrobiomu mluví příznivci alternativní medicíny a různí šarlatáni. Komerční firmy pak nabízí analýzu mikrobiomu, na základě které vám vytvoří např. probiotika na míru či nastaví optimální léčbu. Vyplatí se však využít těchto služeb? Co vlastně ví moderní věda o mikrobiomu? K čemu mikrobiom slouží a jak ho vhodně kultivovat? To vše a mnohem víc se dočtete na následujících řádcích.
CO JE MIKROBIOM, KDE HO NAJDETE A JAKÝ JE JEHO ÚKOL?
Mikrobiom lze definovat jako charakteristickou mikrobiální komunitu, která obývá určité místo s typickými fyzikálními a chemickými podmínkami. Termín mikrobiom pak nezahrnuje pouze v něm zapojené mikroorganismy, ale také jejich pole působnosti. Dále se můžete v souvislosti s mikrobiomem setkat s termínem mikrobiota (dříve mikroflóra). Ten označuje soubor všech mikroorganismů (bakterií, plísní, virů, prvoků) v daném prostředí1.
Kde takový mikrobiom najdete? Stručně řečeno všude. Jistě jste již slyšeli o střevním mikrobiomu, který je z hlediska lidského zdraví považován za nejdůležitější. Mikrobiom se však nenachází pouze ve střevech, máme ho i v dalších částech těla. Hojně jsou osídleny také kůže, ústa, horní cesty dýchací nebo u žen vagína.
Co se množství mikrobiomu týče, nosíte si ho s sebou skutečně hodně. V těle máte o něco víc mikrobiálních buněk než vašich vlastních (tělních). Zároveň obsahují mikrobiální buňky mnohem více genů než váš lidský genom2. Hmotnost takového mikrobiomu se pak pohybuje kolem 1-2 kg3, což je přibližně stejně nebo i více, než váží váš mozek4.
A k čemu vlastně mikrobiom slouží? Složení mikrobioty významně ovlivňuje zdraví hostitele (tedy vás). Narušená rovnováha mikrobiomu (nazývaná též dysbióza) souvisí s řadou chorob, od autoimunitních onemocnění přes rakoviny až po psychické poruchy (viz níže). Jak přesně změny mikrobiomu ovlivňují vaše zdraví však bohužel dosud nevíme. Je též třeba si uvědomit, že většina níže zmíněných onemocnění patří mezi tzv. multifaktoriální, což znamená, že se na jejich vzniku podílí více faktorů (strava, životní styl, prostředí, stres a další). Složení a funkce mikrobiomu jsou zde tak jen jedním z nich1, 2.
KAŽDÝ MIKROBIOM JE JINÝ, MÁ JINÉ SLOŽENÍ MIKROORGANISMŮ A SVOU SPECIFICKOU FUNKCI.
Jak jsme si již řekli, nejvíce vaše zdraví a nemoci ovlivňuje střevní mikrobiom. Mezi jeho základní funkce patří fermentace nestravitelných složek potravy na vstřebatelné metabolity, odstranění toxických sloučenin, vyřazení patogenů, posílení střevní bariéry a produkce esenciálních vitamínů a základních živin potřebných pro růst či stimulaci a regulaci imunitního systému5, 6. Dysbióza střevního mikrobiomu je spojována s rozvojem mnoha závažných onemocnění, jako jsou například syndrom dráždivého tračníku, zánětlivé onemocnění střev, onemocnění jater, obezita, cukrovka, kardiovaskulární choroby, poruchy imunity, některá onkologická onemocnění a různá neurologická a psychiatrická onemocnění, jako jsou úzkosti, deprese, poruchy autistického spektra nebo Alzheimerova choroba7.
Narušení rovnováhy mikrobiomu (tzv. dysbióza) souvisí s řadou onemocnění.
Druhou nejhojnější mikrobiotu obsahuje zřejmě dutina ústní. Orální mikrobiom udržuje zdravou dutinu ústní a ovlivňuje vaše zdraví, od metabolismu až po imunitní reakce. Nejčastějším onemocněním spojovaným s dysbiózou orálního mikrobiomu je bezesporu parodontitida (známější pod termínem paradentóza)8. Změněná ústní mikrobiota oproti zdravým jedincům byla pozorována také u pacientů s cukrovkou, rakovinou, autoimunitními onemocněními a dalšími zdravotními problémy, včetně například předčasných porodů9.
Kožní mikroorganismy jsou pak součástí kožního imunitního systému a pomáhají vás chránit před škodlivými látkami z vnějšího prostředí. Kromě toho pomáhá kožní mikrobiota udržovat homeostázu na kůži a udržuje v pohotovosti váš imunitní systém. Dysbióza kožního mikrobiomu je spojována s mnoha běžnými kožními onemocněními, jako je například akné, ekzém, lupy, psoriáza (lupénka) či chronické rány10, 11.
Dalším mikrobiomem, který vás chrání před vstupem škodlivých látek z prostředí do vašeho těla, je mikrobiom horních cest dýchacích. Dysbióza zdejší mikrobioty je spojována například s chronickou rinosinusitidou (zánět dutiny nosní a vedlejších nosních dutin)12.
U žen hraje důležitou roli také vaginální mikrobiom, jehož dysbióza může být zásadním faktorem pro zvýšené riziko pro pohlavně přenosné choroby, předčasný porod nebo neplodnost. Vaginální mikrobiom je přitom složitý a dynamický mikroekosystém, který neustále podléhá výkyvům během ženského menstruačního cyklu i v průběhu celého života ženy13, 14.
JAK BY MĚL SPRÁVNĚ VYPADAT VÁŠ MIKROBIOM?
Stručně řečeno to nikdo neví. Ač se vás o tom snaží někteří šarlatáni a komerční firmy přesvědčit, nelze zatím definovat, jak by měl vypadat zdravý mikrobiom pro konkrétního člověka v určité životní situaci. Moderní věda má pouze všeobecnou představu o složení mikrobiomu. Vědci doposud nedokáží přesně říci, jaké složení mikrobiomu je pro vás to pravé.
Co se z hlediska zdraví ukazuje jako důležité, je diverzita (tedy různorodost) zastoupených mikroorganismů. Konkrétní složení mikrobiomu je však velmi individuální a pro každého z vás se tedy liší. Kromě různých mikrobiomů u různých lidí se liší také vaše jednotlivé “mikrobiomy” (jiný je v ústech, střevech, nose atd.)1.
Chtěli byste vědět, jak vaše mikrobiota vypadá? Tak pozor na podvodníky! V České republice můžete narazit hned na několik soukromých společností, které nabízejí analýzu vašeho mikrobiomu, konkrétně toho střevního. Stejnou službu nabízí také například funkční lékaři. Analýza probíhá ze stolice a obvykle na ni navazuje doporučení, jak byste měli svůj mikrobiom ozdravit, samozřejmě nejlépe za pomoci drahých doplňků stravy nabízených firmou, která analýzu prováděla. Současný stav vědeckého poznání ani technické možnosti však pro zatím nejsou na takové úrovni, aby bylo možné předvídat, jak konkrétní změny ovlivní stav vašeho mikrobiomu a jeho funkce15. Více o této problematice se dočtete například ve stanovisku České mikrobiomové společnosti.
“Problematika vzájemného vztahu hostitele a střevní mikrobioty je velmi komplexní a snahy o interpretaci naráží v odborné diskuzi na řadu úskalí. K postupům a doporučením komerčních subjektů lze mít vážné výhrady..”
(Stanovisko výboru ČMS)
CO OVLIVŇUJE VÁŠ MIKROBIOM
Kromě konkrétního místa na těle má na složení vašeho mikrobiomu vliv mnoho dalších faktorů. Mezi ty hlavní patří vaše strava, životní styl, prostředí, ve kterém žijete, či různé léky, především antibiotika. Zároveň se složení mikrobiomu mění i v průběhu vašeho života. Jiný mikrobiom máte v dětství, dospívání či ve stáří. Váš mikrobiom ovlivňuje také to, s kým žijete, a to ať už jsou to ostatní členové rodiny nebo domácí mazlíčci1, 2, 16–19.
Co můžete pro svou mikrobiotu udělat? Především se zaměřte na zdravou životosprávu. Svůj střevní mikrobiom podpoříte stravou s dostatečným příjmem vlákniny (například z ovoce, zeleniny či celozrnných obilovin) a přirozených probiotik (ty se nachází mimo jiné v jogurtech, kysaných výrobcích nebo kvašené zelenině). Vaší mikrobiotě udělá dále dobře také dostatečný pohyb, pobyt na čerstvém vzduchu a samozřejmě psychická pohoda1,17, 20–22.
Chcete podpořit svůj střevní mikrobiom? Dopřejte mu dostatek vlákniny!
Rozhodně není důvod investovat do drahých probiotik „na míru“ od soukromých firem. Ty vám totiž spíše než od zdravotních problémů pomohou od vašich pracně vydělaných peněz. Pokud byste přeci jen chtěli do probiotik investovat, poslouží vám běžně dostupná kvalitní probiotika z lékárny. Některá kvalitní probiotika mají například i certifikaci, která garantuje uvedené kmeny bakterií a jejich dostatečné množství v daném produktu.1
MÁ SMYSL SCHOVÁVAT SI MIKROBIOM NA HORŠÍ ČASY?
Na konec se pojďme ještě chvíli pobavit o h***ě, tedy o stolici. Možná se k vám totiž také dostalo doporučení zamrazit si či jinak uchovat svou stolici v době, kdy jste zdraví, a následně ji při nemoci podávat (tzv. sníst) pro rychlé ozdravení svého mikrobiomu. To však vůbec není dobrý nápad a odborníci před tímto postupem důrazně varují. Můžete tak totiž ohrozit sami sebe na zdraví a dokonce i na životě23.
Jakkoli to však může znít bizarně, tato doporučení vycházejí z reálné léčby nazývané odborně fekální mikrobiální terapie nebo též transplantace stolice. Jedná se o podání dárcovské střevní mikrobioty (upraveného vzorku stolice) od zdravého a podrobně vyšetřeného jedince do trávicího traktu pacienta s dysbiózou střevní mikrobioty. Jedinou indikací této léčby je však v současné době tzv. rekurentní infekce Clostridioides difficile. Účinnost je v tomto případě vysoká (udávána přes 80–90 %) a může vám zachránit život. Transplantace stolice může být dále nápomocná také při léčbě dalších závažných onemocnění, jako jsou např. ulcerózní kolitida, syndrom dráždivého tračníku, nádorová onemocnění a další. To vše je však stále předmětem probíhajícího výzkumu a takováto léčba je u nás možná pouze v rámci klinických studií na vybraných pracovištích23.
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Přestože je lidský mikrobiom vědci intenzivně zkoumán minimálně posledních 15 let, stále o něm více nevíme, než víme. Pro zatím si můžeme říci, že nějaký mikrobiom skutečně máme a není ho zrovna málo. Aktuální stav poznání však není na takové úrovni, abychom byli schopni určit, jaké složení nebo jaké změny v mikrobiomu jsou pro nás žádoucí. A protože to neví ani vědci, zcela jistě tuto problematiku nevyřešila žádná soukromá firma nabízející drahá vyšetření a prostředky k ozdravení vašeho mikrobiomu. Vědecký výzkum na tomto poli stále probíhá a má před sebou ještě dlouhou cestu.
Autor článku: Ing. Anna Keclíková
Zdroje:
- Analýza mikrobiomu – úvod do problematiky: Stanovisko výboru ČMS. V: Česká mikrobiomová společnost: Součást České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, z.s. [online]. 2019 [cit. 2023-03-10]. Dostupné z: https://www.mikrobiom-cms.cz/stanoviska-cms/analyza-mikrobiomu-uvod-do-problematiky/
- GILBERT, Jack, Martin BLASER, J CAPORASO, Janet JANSSON, Susan LYNCH a Rob KNIGHT. Current understanding of the human microbiome. Nature Medicine [online]. 2018, 24(4), 392-400 [cit. 2023-03-10]. ISSN 1078-8956. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/nm.4517
- MAZIDI, Mohsen, Peyman REZAIE, Andre KENGNE, Majid MOBARHAN a Gordon FERNS. Gut microbiome and metabolic syndrome. Diabetes & Metabolic Syndrome: Clinical Research & Reviews [online]. 2016, 10(2), 150-157 [cit. 2023-03-10]. ISSN 18714021. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.dsx.2016.01.024
- HARTMANN, P., A. RAMSEIER, F. GUDAT, M. MIHATSCH, W. POLASEK a C. GEISENHOFF. Das Normgewicht des Gehirns beim Erwachsenen in Abhängigkeit von Alter, Geschlecht, Körpergrösse und Gewicht [Normal weight of the brain in adults in relation to age, sex, body height and weight]. Der Pathologe [online]. 1994, 15(3), 165-170 [cit. 2023-03-10]. ISSN 0172-8113. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s002920050040
- HEINTZ-BUSCHART, Anna a Paul WILMES. Human Gut Microbiome: Function Matters. Trends in Microbiology [online]. 2018, 26(7), 563-574 [cit. 2023-03-10]. ISSN 0966842X. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.tim.2017.11.002
- RUAN, Wenly, Melinda ENGEVIK, Jennifer SPINLER a James VERSALOVIC. Healthy Human Gastrointestinal Microbiome: Composition and Function After a Decade of Exploration. Digestive Diseases and Sciences [online]. 2020, 65(3), 695-705 [cit. 2023-03-10]. ISSN 0163-2116. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s10620-020-06118-4
- GOMAA, Eman Zakaria. Human gut microbiota/microbiome in health and diseases: a review. Antonie van Leeuwenhoek [online]. 2020, 113(12), 2019-2040 [cit. 2023-03-11]. ISSN 0003-6072. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s10482-020-01474-7
- Mikrobio(m)noviny [online]. Květen 2021. Česká mikrobiomová společnost, [cit. 2023-03-11]. Dostupné z: https://www.mikrobiom-cms.cz/wp-content/uploads/2021/10/Mikrobiomnoviny_kveten_2021.pdf
- VERMA, Digvijay, Pankaj GARG a Ashok DUBEY. Insights into the human oral microbiome. Archives of Microbiology [online]. 2018, 200(4), 525-540 [cit. 2023-03-10]. ISSN 0302-8933. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s00203-018-1505-3
- BYRD, Allyson, Yasmine BELKAID a Julia SEGRE. The human skin microbiome. Nature Reviews Microbiology [online]. 2018, 16(3), 143-155 [cit. 2023-03-10]. ISSN 1740-1526. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/nrmicro.2017.157
- Mikrobio(m)noviny [online]. Srpen 2022. Česká mikrobiomová společnost, [cit. 2023-03-11]. Dostupné z: https://www.mikrobiom-cms.cz/wp-content/uploads/2022/12/Mikrobiom-SRPEN-verze-FIN.pdf
- KUMPITSCH, Christina, Kaisa KOSKINEN, Veronika SCHÖPF a Christine MOISSL-EICHINGER. The microbiome of the upper respiratory tract in health and disease. BMC Biology [online]. 2019, 17(1) [cit. 2023-03-10]. ISSN 1741-7007. Dostupné z: https://doi.org/10.1186/s12915-019-0703-z
- SARAF, Viqar, Sohail SHEIKH, Aftab AHMAD, Patrick GILLEVET, Habib BOKHARI a Sundus JAVED. Vaginal microbiome: normalcy vs dysbiosis. Archives of Microbiology [online]. 2021, 203(7), 3793-3802 [cit. 2023-03-10]. ISSN 0302-8933. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s00203-021-02414-3
- CHEN, Xiaodi, Yune LU, Tao CHEN a Rongguo LI. The Female Vaginal Microbiome in Health and Bacterial Vaginosis. Frontiers in Cellular and Infection Microbiology [online]. 2021, 11 [cit. 2023-03-10]. ISSN 2235-2988. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fcimb.2021.631972
- Komerční analýza mikrobiomu: Stanovisko výboru ČMS. V: Česká mikrobiomová společnost [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné z: https://www.mikrobiom-cms.cz/stanoviska-cms/komercni-analyza-mikrobiomu/
- SHANAHAN, Fergus, Tarini GHOSH a Paul O’TOOLE. The Healthy Microbiome—What Is the Definition of a Healthy Gut Microbiome?. Gastroenterology [online]. 2021, 160(2), 483-494 [cit. 2023-03-10]. ISSN 00165085. Dostupné z: https://doi.org/10.1053/j.gastro.2020.09.057
- WILSON, Annette, Kathryn KOLLER, Matsepo RAMABOLI et al. Diet and the Human Gut Microbiome: An International Review. Digestive Diseases and Sciences [online]. 2020, 65(3), 723-740 [cit. 2023-03-11]. ISSN 0163-2116. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s10620-020-06112-w
- HECZKOVÁ, Marie, Lucie NAJMANOVÁ a Monika CAHOVÁ. Vliv stravy se sníženým obsahem sacharidů (low-carb a keto- diet) na střevní mikrobiotu. V: Česká mikrobiomová společnost [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné z: https://www.mikrobiom-cms.cz/wp-content/uploads/2020/06/LCD_Monika-fin-26_6_2020.pdf
- SONG, Se, Christian LAUBER, Elizabeth COSTELLO et al. Cohabiting family members share microbiota with one another and with their dogs. ELife [online]. 2013, 2 [cit. 2023-03-11]. ISSN 2050-084X. Dostupné z: https://doi.org/10.7554/eLife.00458
- Mikrobio(m)noviny [online]. Listopad 2021. Česká mikrobiomová společnost, [cit. 2023-03-11]. Dostupné z: https://www.mikrobiom-cms.cz/wp-content/uploads/2022/02/Mikrobiomnoviny_listopad_2021.pdf
- MADISON, Annelise a Janice KIECOLT-GLASER. Stress, depression, diet, and the gut microbiota: human–bacteria interactions at the core of psychoneuroimmunology and nutrition. Current Opinion in Behavioral Sciences [online]. 2019, 28, 105-110 [cit. 2023-03-11]. ISSN 23521546. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.cobeha.2019.01.011
- GENG, Shaohui, Liping YANG, Feng CHENG et al. Gut Microbiota Are Associated With Psychological Stress-Induced Defections in Intestinal and Blood–Brain Barriers. Frontiers in Microbiology [online]. 2020, 10 [cit. 2023-03-11]. ISSN 1664-302X. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fmicb.2019.03067
- Fekální mikrobiální transplantace: Stanovisko výboru ČMS. V: Česká mikrobiomová společnost [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné z: https://www.mikrobiom-cms.cz/stanoviska-cms/fekalni-mikrobialni-transplantace/