Nutri-Score: Užitečný pomocník při výběru potravin, nebo nepřesný a matoucí ukazatel?

V obchodních regálech se začíná objevovat čím dál více potravin, které na obalu mají tzv. Nutri-Score. Toto označení je pro výrobce v dnešní době dobrovolné a má snahu převést nutriční hodnotu potraviny do jednoduchého kódu, který se skládá z 5 písmen (A, B, C, D, E), kdy každé z těchto písmen má jiné barevné zabarvení připomínající semafor. To, jak barevně označené písmeno potravina ponese, určí software pracující s rovnicí, která zohledňuje jednotlivé složky potraviny. Výsledkem je poté tzv. Raynerovo skóre. Rovnice vypadá tak, že se od bodů za energii, nasycené mastné kyseliny, cukry a sůl odečtou body za bílkoviny, vlákninu a procento obsahu ovoce, zeleniny a ořechů v potravině. Body jsou vždy potravině přidělovány na základě obsahu jednotlivých složek ve 100 g produktu nebo 100 ml nápoje. Čím menší Raynerovo skóre potravina získá, tím lepší barevné písmeno dostane.¹

 

Výrobky označené písmeny A, B jsou výrobky, které mají vysokou výživovou hodnotou a vyplatí se je tak konzumovat častěji nebo ve větším množství. Naopak písmena D, E označují výrobky, které by se měly jíst méně často nebo v menším množství, kvůli většímu obsahu složek, které by měly být ve stravě omezené. Díky tomu se pak dají porovnávat potraviny v rámci jedné potravinové skupiny.²

 

 

 

Je vůbec toto značení potřeba?

 

Systematický přehled a meta-analýza, která vycházela ze 134 studií, porovnávala nejen Nutri-Score, ale i jiná možná značení na přední straně výrobku. Z tohoto porovnání vyplývá, že značení na přední straně výrobku má svou důležitost a mnohé benefity, ty se však u různých označení lišily. Například systém značení semaforem (TLS), nutriční varování (NW) a zdravotní varování (HW) byly spojeny se zvýšenou pravděpodobností výběru zdravějších produktů, a Nutri-Score (NS) a varovné štítky byly zase více účinné při snižování pravděpodobnosti, že si spotřebitel vybere méně zdravý produkt.³

 

 

Proč je zvoleno právě Nutri-Score a ne jiný ukazatel?

 

Již víme, že dle meta-analýzy značení na přední straně výrobku má své opodstatnění kvůli pozitivnímu vlivu na výběr produktu. Proč ale ze všech značení využíváme zrovna Nutri-Score? Na to je odpověď poměrně jednoduchá. Nutri-Score bylo porovnáváno v mnoha výzkumech s jinými štítky, ale vždy se ukázalo jako nejlepší možný ukazatel. Například ve francouzské kohortové studii s 25772 účastníky bylo Nutri-Score porovnáváno se štítky typu Multiple Traffic Lights (MTL) a Evolved Nutrition Label (ENL). Závěrem této studie bylo, že Nutri-Score je spojeno s lepším vnímáním a vyšším objektivním porozuměním ve srovnání s ostatními štítky, zároveň díky němu došlo i ke snížení velikosti porcí u méně zdravých potravin.⁴

 

Dále byl jménem německého Spolkového ministerstva pro výživu a zemědělství (BMEL) proveden reprezentativní spotřebitelský průzkum, kdy většina respondentů opět zvolila Nutri-Score jako preferovaný model na prvním místě ze čtyř možných modelů, kam patřil i BLL model, MRI model a Keyhole®. Důvodem zvolení Nutri-Score bylo, že je vnímán jako nejužitečnější a nejsnáze pochopitelný.⁵

 

A jednou ze zajímavých studií byla i portugalská studie s 1059 účastníky, kde se seřadily tři sady produktů (pizzy, koláče a snídaňové cereálie) podle jejich nutriční kvality, nejprve bez jakéhokoli označení, následně se štítky na přední straně obalu. Kromě Nutri-Score byly porovnávány i štítky Health Star Rating (HSR), Multiple Traffic Lights (MTL), Reference Intakes (RI) a Varovný symbol. Všechny štítky vedly k vyššímu procentu správných odpovědí na hodnotící úkol, než když produkt nebyl označen vůbec. Nutri-Score však přineslo největší zlepšení, a to ve všech kategoriích potravin.⁶

 

 

Vznik Nutri-Score a změny algoritmu

 

Myšlenka nutričního štítku na přední straně obalu pochází z Francie a navrhl ji již v roce 2014 profesor Hercberg. Díky mnoha studiím a doporučením ze strany odborníků bylo Nutri-Score roku 2017 ve Francii přijato na dobrovolné bázi.⁷

 

Od té doby vznikl i takzvaný „Vědecký výbor Nutri-Score“ (Scientific Committee of the Nutri-Score), který je tvořen sedmi evropskými zeměmi – Francií, Belgií, Německem, Lucemburskem, Nizozemskem, Španělskem a Švýcarskem. Na začátku srpna 2022 tento výbor navrhl změny algoritmu tak, aby značení více vycházelo z nutričních doporučení přijatých evropskými zeměmi. Zároveň dojde i k lepšímu rozlišení potravin na základě obsahu cukru a soli, zlepšení se dále týká klasifikace olejů, rozlišování mezi slazenými a neslazenými mléčnými výrobky či mezi potravinami celozrnnými a rafinovanými.⁸

 

 

Kdo je pro a kdo naopak proti povinnému zavedení Nutri-Score?

 

V ČR je pro zavedení například Státní zdravotní ústav (SZÚ), Česká obezitologická společnost, ČLS JEP, STOB a Ministerstvo zdravotnictví.⁹ Na evropské úrovni mezi velmi vlivné podporovatele patří Evropská spotřebitelská organizace (BEUC) a Světová zdravotnická organizace (WHO), která jeho povinné zavedení dokonce nazvala „urgentní nutností“. Dalším podporovatelem je i Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která na základě vědeckých důkazů naznačuje, že by Nutri-Score díky správnému nasměrování ke zdravějšímu výběru potravin mohlo spotřebitelům pomoci snížit riziko nepřenosných nemocí, např. právě nádorových onemocnění.¹⁰

 

Nutri-Score je v současnosti používáno ve Francii, Belgii, Německu, Lucembursku, Nizozemsku, Španělsku a Švýcarsku, které oznámily, že spojují své síly, aby pomohly více společnostem a maloobchodníkům zavést nutriční označení na přední straně balení.¹¹

 

Proti zavedení povinného označování potravin je Ministerstvo zemědělství ČR a Potravinářská komora ČR, které považují stávající systém používaný v ČR za dostatečný, a zavádění jednotného označování formou Nutri-Score by dle nich rozdělovalo potraviny na dobré a špatné.¹²

 

Dále je proti povinnému zavedení Itálie, Kypr, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko a Rumunsko. Itálie Nutri-Score odmítá z důvodu, že by mohlo penalizovat některé typické italské potraviny a požadují tak výjimku, aby se z nařízení vyjmuly produkty chráněného zeměpisného označení (CHZO) nebo chráněného označení původu (CHOP), stejně jako produkty s jedinou složkou, jako je olivový olej. Dále by se podle ní měly vzít v úvahu i charakteristiky potravinářské kultury každé jednotlivé země.¹³

 

 

 

Tři časté mýty spojené s Nutri-Score

 

 

❌ Ovoce podle Nutri-Score představuje kvůli cukru větší zdravotní riziko než kolové nápoje bez cukru

 

Dle Evropského nařízení 1169/2011 do Nutri-Score nespadají nezpracované potraviny, které obsahují pouze jedinou ingredienci, kam patří právě zmíněné ovoce, zelenina, ale i třeba med nebo nakrájené syrové maso. Tím pádem nemohou mít horší známku než kolové nápoje bez cukru.¹⁴

 

U kolových nápojů bez cukru je zároveň kritizováno, že mají známku B, která může podporovat jejich konzumaci. Tato známka však odráží jejich nulový obsah cukru a kalorií a mají tak lepší výsledky než jejich verze s cukrem, ale zároveň nemají tak dobré hodnocení jako voda „A“. Pokud se tedy např. spotřebitel chce vyhnout sladidlům, musí sledovat celkový seznam složek potraviny na zadní straně obalu.¹⁵

 

 

❌ Olivový olej je zařazen do červené kategorie

 

Tento mýtus je šířen například i ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou. Je pravdou, že v minulosti byl panenský olivový olej opravdu hodnocen hůře – písmenem C. Došlo však k vylepšení algoritmu a nyní je více brán v potaz obsah nasycených mastných kyselin v olejích. Díky tomu se rostlinné oleje s nízkým obsahem nasycených mastných kyselin (jako je řepkový, vlašský a olivový) posunuly na písmeno B. U ostatních produktů v této kategorii zůstává klasifikace nezměněna, kokosový olej a máslo jsou stále označeny písmenem E.^16,17

 

 

❌ Nutri-score rozděluje potraviny na dobré a špatné

 

Proti tomuto výroku se tvůrci Nutri-Score velmi často brání a opakují, že toto označení nemá potraviny rozdělovat na dobré a špatné, protože vždy záleží na kontextu, na množství, četnosti konzumované potraviny a také na celkovém složení zbytku stravy spotřebitele. Jejím cílem je zjednodušeně zprostředkovat nutriční informace ze zadní části obalu a informovat spotřebitele o vhodnějším výrobku v rámci jedné kategorie potravin. Z tohoto důvodu ani dle Nutri-Score nedává smysl porovnávat například kolový nápoj bez cukru (Nutri-Score B) a olivový olej (Nutri-Score B), protože oba jsou z jiné kategorie potravin a využívají se k úplně něčemu jinému. Když ale porovnáme olivový olej s ostatními druhy olejů a kolový nápoj bez cukru s ostatními slazenými nápoji, tak nám již Nutri-Score může usnadnit volbu „zdravější“ nebo vhodnější varianty.¹⁸

 

 

 

Diskutované nevýhody Nutri-Score

 

První zmiňovanou nevýhodou je fakt, že například předsmažené hranolky mají Nutri-Score A, což by neinformovaný spotřebitel mohl vnímat tak, že konzumace hranolků je naprosto zdravá. Ovšem Nutri-Score vychází z nutriční tabulky na zadní straně obalu. Ta odráží pouze nutriční hodnotu potraviny tak, jak je prodávaná, nikoli tak, jak bude posléze připravena. Tudíž ani Nutri-Score nemůže přijít s jiným výsledkem než s tím, že např. 96 % brambor a 4 % slunečnicového oleje mají ve výsledku Nutri-Score A. Záleží tedy pak již na samotném spotřebiteli, zda si hranolky bude dělat v oleji ve fritéze nebo použije dietnější variantu přípravy v troubě.¹⁹

 

Další diskutovanou nevýhodou Nutri-Score je to, že při jeho výpočtu se nevychází z velikosti porce, ale z informací na 100 g/ml výrobku. Ovšem toto nastavení dává spotřebitelům možnost porovnat kvalitu potravin ve stejné skupině bez ohledu na množství porce, kterou si určil výrobce a která ve většině případů neodpovídá reálně zkonzumovanému množství. Zároveň existuje i studie, kdy bylo porovnáváno Nutri-Score s logem Evolved Nutrition Label (ENL). ENL oproti Nutri-Score hodnotilo lepší známkou méně zdravé potraviny (typu cukrovinky), protože je u nich doporučené množství mnohem menší než u jiných zdravotně vhodnějších potravin. Z toho důvodu se upustilo nejen od loga ENL, ale zároveň i od porovnávání kvality potraviny na základě doporučené velikosti porce.²⁰

 

Jako nevýhoda se často zmiňuje i to, že Nutri-Score penalizuje tradiční pokrmy. Na toto téma dělala výzkum organizace UFC-Que Choisir, která vycházela z 588 vzorků (z 310 tradičních produktů). Výsledky ukázaly, že 62 % z nich získaly příznivé Nutri-Score (A až C) a zbylých 38 % tvořených různými uzeninami, paštikami a tučnými sýry sice získalo hodnocení D a E, ale z objektivního důvodu vysokého obsahu nasycených tuků a soli v nich obsažených. Tvůrci Nutri-Score se k tomuto tématu vyjádřili tak, že potraviny s hodnocením D a E nejsou zakázané, pouze by se měly konzumovat v nižším množství a s rozumnou frekvencí.²¹

 

Za další nevýhodu Nutri-Score lze považovat to, že v něm není zahrnuta míra zpracování potravin.  Průmyslově zpracované výrobky sice bezesporu nepatří obecně do kolonky zdravých potravin, ovšem může nás uklidňovat fakt, že při analýze 220 522 vysoce průmyslově zpracovaných potravin z databáze francouzských potravinářských výrobků bylo zjištěno, že 79 % z nich je klasifikováno jako C, D a E a pouze 8 % je klasifikováno jako A a 13 % jako B.²²

 

Na všechny tyto nevýhody tvůrci Nutri-Score reagují tímto vyjádřením: „Shrnout celkové zdravotní dimenze potravin pomocí jediného a spolehlivého ukazatele, který by byl schopen předpovídat celkové zdravotní riziko, by bylo samozřejmě snem každého aktéra v oblasti výživy a veřejného zdraví. Není však náhodou a rozhodně ne nekompetentností, že žádný výzkumný tým na světě, žádná struktura veřejného zdraví, žádný národní nebo mezinárodní výbor expertů, dokonce ani Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes nedokázala takový syntetický ukazatel vyvinout.“²³

 

 

Závěr

 

Nutri-Score je potřeba brát tím, čím je. Je to nástroj, který zprostředkovává nakupujícím zjednodušeně nutriční informace ze zadní části obalu, čímž zvyšuje informovanost zákazníků a prokazatelně pomáhá při výběru zdravějších potravin. Tato jeho funkce může dále vést ke zlepšení zdravotního stavu populace, což je v době, kdy je až pětina Čechů obézních, rozhodně pozitivní.²⁴

 

Zároveň je ale nutné si uvědomit, že nijak nenahrazuje výživová doporučení pro zdravou výživu a ani se o to nesnaží. Ale právě společně s nimi, i přes své limitace, může předat spotřebiteli dostatečné množství informací k tomu, aby si zvolil co možná nejvhodnější produkty.

 

Nutri-Score rozhodně není perfektní a má své nedostatky. Nicméně i nedávná aktualizace ukazuje, že je zde snaha ze strany vědců vytvořit co nejlepší možný ukazatel, který lidem pomůže vybrat v dané kategorii výrobků ten nutričně i zdravotně nejvhodnější. To může do budoucna motivovat výrobce potravin, kteří se kvůli vidině většího zisku budou snažit o lepší zpracování výrobku tak, aby mělo lepší hodnocení Nutri-Score.

 

Rozhodně je ale potřeba, aby byli spotřebitelé dostatečně edukováni o tom, jak Nutri-Score funguje a jak ho správně používat. Teprve v tuto chvíli může být pro společnost opravdovým přínosem.

 

 

Autor článku: Bc. David Erban

 

 

Pokud vás zajímá více Nutriscore a obecně značení a marketing v oblasti potravin, nenechte si ujít náš nový webinář s názvem „Jak se vyznat v etiketách potravin a nenaletět reklamě?“

 

Zamýšleli jste se někdy nad tím, co znamenají všechny ty informace a značky na obalech potravin? Při každém nákupu máme šanci ovlivnit svůj jídelníček a potažmo i zdraví tím, že si budeme potraviny vybírat nejen podle jejich barevného a sexy obalu, ale také podle výživových údajů a dalších ukazatelů, které nám mohou poskytnout velmi cenné informace o nutriční hodnotě těchto výrobků.

 

Věděli jste, že u pokladny se často setkáte se zbožím v akci a s produkty podněcujícími nákup? Atraktivnější výrobky naleznete také obvykle po své pravé ruce a ve výšce očí. Každá návštěva supermarketu tedy možná i nevědomky ovlivňuje naše spotřebitelské chování a výběr potravin. Pojďte se tedy společně dozvědět o všech nástrahách, které nás mohou potkat při nakupování a výběru potravin. Možná po účasti na webináři zjistíte, že ne všechny výrobky, které běžně kupujete, jsou vhodné k časté konzumaci.