Trávicí potíže a sport

Řada z nás se bohužel někdy setkala s určitou formou diskomfortu v oblasti zažívacího traktu vznikající před či v průběhu tréninku nebo závodu. V případě vytrvalostních sportovců se pak s touto problematikou setkal snad téměř každý. Úroveň sportovního výkonu může těmito komplikacemi značně utrpět. Jaké jsou příčiny takto vznikajících obtíží a jak jim můžeme předcházet?

 

Zažívací neboli gastrointestinální (GIT) obtíže jako např. nevolnost, zvracení, křeče, reflux, průjmy, ale např. i okultní krvácení mohou, v souvislosti s vytrvalostním výkonem vznikat hned z několika příčin. Za jeden z hlavních fyziologických faktorů, který k jejich vzniku přispívá, je redistribuce krve, která se během zátěže dostává ze zažívacího traktu k pracujícím svalovým skupinám. Při intenzivním zatížení může krevní oběh v zažívacím traktu klesnout i o více než 80 %. Dalším vnějším faktorem je dehydratace organismu. U jedinců, u kterých v průběhu výkonu ztráta hmotnosti přesáhne 4-5 %, se zvyšuje riziko GIT obtíží až o 80 %.

 

Svou roli nejspíše hrají i mechanické faktory. Předpokládá se, že právě otřesy, které působí na GIT systém, mohou způsobovat zažívací obtíže – což je mimo jiné i jedna z teorií vzniku, mnohým dobře známého, píchání v boku.

 

Nelze opomíjet i faktory psychologické. Stres či úzkost mohou značně přispívat k rozvoji zažívacích obtíží. I proto je velmi důležitá schopnost optimální regulace předsoutěžních stavů a obecně mentálního nastavení.

 

Významným faktorem pak mohou být špatné nutriční postupy. Např. špatně zvolené jídlo či nápoj před, ale i v průběhu výkonu, nebo nevhodný nutriční timing – kupříkladu nedostatečný časový rozestup mezi posledním jídlem a sportovním výkonem.

 

Jak tedy GIT obtížím předcházet?

 

 

 

Hydratace organismu

 

Dodržovat správný pitný režim a při vytrvalostních výkonech nad 60 minut doplňovat tekutiny i v průběhu. V případě kratších výkonů není doplňování tekutin v průběhu žádoucí, avšak jako vhodná strategie se ukazuje tzv. mouth rinse neboli vypláchnutí úst. Ta je založena na teorii, že ke zvýšení výkonu dochází díky pouhému kontaktu sacharidů s dutinou ústní, čímž se aktivují konkrétní mozková centra. Tím pádem se eliminuje riziko vzniku GIT potíží.

 

 

Optimální mentální nastavení

 

Učit se pracovat se stresem a úzkostí, které mohou být způsobeny velkým vnějším tlakem na výsledek, strachem z neúspěchu nebo např. důležitostí samotného okamžiku. K regulaci předstartovních mohou být využívány např. různé meditační techniky či dechová cvičení. Před závodem je dobré nebýt ve spěchu, mít dostatek času nejen na rozcvičení, ale i např. na to si v případě potřeby dojít na toaletu.

 

Promyšlené nutriční postupy

 

Přestože problematika stravy je velmi individuální, jsou určité zásady, z jejichž dodržování bude profitovat naprostá většina sportovců – zejména se před výkonem nepřejídat a vyhýbat se těžce stravitelným jídlům. V průběhu výkonu pak může být problematická konzumace potravin s vysokým obsahem vlákniny, tuku či bílkovin a podobně jako u tekutin do trvání přibližně jedné hodiny není doplňování živin žádoucí. Stejně tak bychom měli být uvědomělí v případě volby iontových nápojů či energetických gelů a vybírat pouze ty, které vyhovují našim potřebám a konkrétnímu zatížení.

 

Nutriční trénink

 

Nutné je si také uvědomit, že stejně tak jako trénujeme náš pohybový aparát, bychom měli v určitě formě trénovat i aparát zažívací. Rozhodně není vhodné testovat nové nutriční strategie až v průběhu závodu. Nikdo nechce teprve během závodu zjistit, že mu např. některý výživový doplněk způsobuje nevolnost. Nutriční postupy pro potřeby závodu je třeba trénovat tak, aby se dokázal adaptovat i náš zažívací trakt a my si našli optimální rovnováhu v doplňování živin za současného zachování komfortu zažívacího traktu.

 

 

Zveme Vás na livestream webináře

 

Pokud vás zajímá výživa ve vytrvalostních sportech a chcete se dozvědět více informací o efektivních nutričních postupech, které vám pomohou zlepšit výkon, nenechte si ujít náš on-line webinář Moderní výživa ve vytrvalostních sportech, který proběhne v neděli 16. 4. – ještě jsou volná místa!

 

Pořiďte si vstupenku s 20% slevou > využijte při nákupu tento slevový kód:  OBS991NZB8

——–

 

Účastníci obdrží:

 

 

Zdroje:

 

BRIAN T., Plunkett a Hopkins WILLIAM G. Investigation of the side pain „stitch“ induced by running after fluid ingestion. Medicine [online]. 1999, 31(8), 1169-1170 [cit. 2020-08-30]. ISSN 01959131.

 

BRIETZKE, Cayque, Paulo Estevão FRANCO-ALVARENGA, Hélio José COELHO-JÚNIOR, Rodrigo SILVEIRA, Ricardo Yukio ASANO a Flávio Oliveira PIRES. Effects of Carbohydrate Mouth Rinse on Cycling Time Trial Performance: A Systematic Review and Meta-Analysis. Sports Medicine [online]. 2019, 49(1), 57-66 [cit. 2020-08-31]. DOI: 10.1007/s40279-018-1029-7. ISSN 01121642.

 

HO, Garry W. K. Lower Gastrointestinal Distress in Endurance Athletes. Current Sports Medicine Reports (American College of Sports Medicine) [online]. 2009, 8(2), 85-91 [cit. 2020-08-30]. DOI: 10.1249/JSR.0b013e31819d6b7b. ISSN 1537890X.

 

HORN, Stephanie a Edward R. FELLER. Gastrointestinal (GI) Bleeding in Endurance Runners. AMAA Journal [online]. 2003, 16(1), 5-7 [cit. 2020-09-01].

 

MIALL, A., A. KHOO, C. RAUCH, R.M.J. SNIPE, V.L. CAMÕES-COSTA, R.J.S. COSTA a P.R. GIBSON. Two weeks of repetitive gut-challenge reduce exercise-associated gastrointestinal symptoms and malabsorption. Scandinavian Journal of Medicine and Science in Sports [online]. 2018, 28(2), 630 – 640 [cit. 2020-08-31]. DOI: 10.1111/sms.12912. ISSN 16000838.

 

PETERS, H. P., M. BOS, L. SEEBREGTS, L. M. AKKERMANS, E. BOL a W. L. MOSTERD. Gastrointestinal symptoms in long-distance runners, cyclists, and triathletes: prevalence, medication, and etiology. The American journal of gastroenterology [online]. 1999, 94(6), 1570-81 [cit. 2020-08-30]. ISSN 00029270.

 

WILSON, Patrick B., Hayley RUSSELL a Jamie PUGH. Anxiety may be a risk factor for experiencing gastrointestinal symptoms during endurance races: An observational study. EUROPEAN JOURNAL OF SPORT SCIENCE [online]. 2020 [cit. 2020-08-31]. DOI: 10.1080/17461391.2020.1746836. ISSN 17461391.

 

WILSON, P.B. Perceived life stress and anxiety correlate with chronic gastrointestinal symptoms in runners. Journal of Sports Sciences [online]. 2018, 36(15), 1713 – 1719 [cit. 2020-08-31]. DOI: 10.1080/02640414.2017.1411175. ISSN 1466447X.

 

WRIGHT, Helen, Malcolm COLLINS a Martin P SCHWELLNUS. Gastrointestinal (GIT) symptoms in athletes: A review of risk factors associated with the development of GIT symptoms during exercise. International SportMed Journal [online]. 2009, 10(3), 116-123 [cit. 2020-08-30]. ISSN 15283356.