Věda vs. Média
Problém nejsou samotné vědecké studie, ale jejich správná a seriózní INTERPRETACE!
V dnešní době je už řada lidí znechucená tím, když slyší “nová vědecká studie ukázala…” anebo “mám to podložené vědeckou studií…” a často hned sarkasticky dodají, že dnes lze už najít vědeckou studii úplně na všechno a na každé (extrémní a vzájemně si odporující) tvrzení v oblasti výživy, tréninku či zdraví. A proto část lidí už raději nevěří vůbec ničemu anebo dokonce vědecké studie zatracuje úplně. Jenže za tuto situaci nemohou vědecké studie samotné, ale především MÉDIA, dále ŠARLATÁNI a podvodníci, kteří je zneužívají, a zatřetí také fakt, že NEJSOU vědecké studie jako vědecké studie.
1/ MÉDIA
Obrovský problém je ten, že v tištěných i elektronických médiích jde samozřejmě primárně o sledovanost a počet přečtení kvůli inzerentům. Proto můžeme každých 14 dní vidět palcové bulvární titulky “vědci objevili převratnou dietu, …potraviny, po kterých zhubnete apod.” Bohužel není vůbec výjimkou, že jsou tyto bulvární titulky a články založené pouze na přečtení abstraktu studie daným novinářem a vytržením nějaké věty (anebo jedné její části!) z celého kontextu celé vědecké studie. V uplynulých letech jsme tak byli opakovaně svědky šíření bulvárních poplašných informací, kdy najednou nějaká složka ve výživě byla “zabiják a jed” a to bohužel i v celosvětovém měřítku.
2/ ŠARLATÁNI A PODVODNÍCI
Ti se zase velmi rádi odvolávají na vědecké studie, aby svým pseudovědeckým anebo extrémním tvrzením dodali váhu a zvýšili dojem o své odbornosti a výsledky záměrně “ohýbají”, aby podporovaly jejich tvrzení. Sází totiž na to, že 99 % lidí se nepůjde na několik hodin začíst do 40 stran studie v angličtině, aby si tato tvrzení ověřili. Není tak výjimkou, že přiložená studie kolikrát dané tvrzení ve skutečnosti nepodporuje, s daným tvrzením a tématem vůbec nesouvisí, anebo dokonce ukazuje na pravý opak 🙂 Dejte si pozor i na tzv. „cherry picking“, kdy dané tvrzení ve studii v nějaké větě sice skutečně je, ale zároveň je tam v dalších X odstavcích vysvětlený i kontext a limitace těchto výsledků, které už šarlatáni pochopitelně nezmiňují, protože se jim “nehodí do krámu”.
3/ NEJSOU VĚDECKÉ STUDIE JAKO VĚDECKÉ STUDIE
Je zkrátka velký rozdíl v kvalitě studií a v síle výsledků, pokud je vědecká studie dělaná na zvířatech a nikoliv na lidech, pokud je dělaná na skupině 10 lidí anebo 1000 subjektech, zdali je dělaná na zdravých lidech a sportovcích anebo na nemocných pacientech, záleží samozřejmě na metodologii, limitacích studie, finančním střetu zájmů (kdo studii platí) apod. Studie jsou různé kvality a nejprestižnější vědecké časopisy jako je např. The Lancet, Nature publikují přibližně jen kolem 3 % zaslaných nejkvalitnějších vědeckých studií. 97 % jich tedy odmítnou! Jinými slovy, to že je nějaká studie publikovaná (např. v nějakém méně prestižním časopise), neznamená, že je daný výsledek pravda. Nejblíže tomu, co je skutečně pravda, jsou meta-analýzy a systematické přehledy, které vezmou veškeré existující studie z celého světa provedené na dané téma (desítky a stovky studií) a analyticky je vyhodnotí – tyto vědecké důkazy pak mají skutečně největší sílu.
Ať se to někomu líbí či nikoliv, vědecké studie jsou základní součástí medicíny a výživy založené na důkazech. Nicméně, velmi dobře chápeme, že odkazovat veřejnost a sportovce na PubMed při dotazu na nějaké téma ve výživě, není nejlepší řešení. Ne každý umí dobře anglicky a ještě menší část lidí chápe metodologii vědeckého výzkumu a umí studie správně hledat, číst a interpretovat. Vždyť i na medicíně je na práci s literaturou samostatný předmět, kde se medici teprve učí, jak s vědeckými studiemi pracovat.
A proto jsme tu my, kteří se snažíme Vám přinášet vědecky podložené informace o výživě moderní a srozumitelnou formou, protože nám před pár lety už došla trpělivost s narůstajícím informačním chaosem a počtem šarlatánů, což je přesně výsledkem infografiky výše.
PS: inspirací pro text na infografice nám bylo examine.com, vystihli to dvěma větami naprosto přesně