Veganské mýty o výživě člověka

Také jste si všimli na internetu stovek fotografií svalnatých goril, šimpanzů, býků či slonů s texty jako “Yes. I am vegan.” či “Strongest animals in the world are vegans.”? Sdílí je NĚKTEŘÍ vegani s cílem ukázat, že když jsou tato svalnatá zvířata vegani, že se jedná o vhodný výživový styl i pro člověka, aby byl také tak zdravý a silný. Problém je ale ten, že většina těchto populárních tvrzení o výživě zvířat a člověka VŮBEC NENÍ PRAVDIVÁ.

 

UPOZORNĚNÍ: Tento článek NENÍ namířen proti lidem, kteří se z etických či duchovních důvodů rozhodli pro veganství a v rámci kritického myšlení si uvědomují všechny přínosy i rizika veganství a hlavně skutečnost, že veganství nemusí být vhodné úplně pro všechny.

 

Velmi si vážíme toho, že nás mnoho veganů sleduje a slušně s námi diskutuje. Tento článek JE namířen proti NĚKTERÝM lidem, kteří pro nekritickou propagaci tohoto výživového stylu používají populární NEPRAVDIVÁ tvrzení. Rádi bychom hned na úvod zdůraznili, že na každé naší přednášce i v naší knize Moderní Výživa vyzýváme k bojkotu klecových vajec a velkochovů a jsme pro radikální zlepšení podmínek zvířat, i kdyby měly živočišné produkty výrazně zdražit, doporučujeme preferovat živočišné produkty od malých lokálních chovatelů apod. KATEGORICKY ale nesouhlasíme s tím, aby se pro podporu (eticky jakkoliv správných) cílů používaly LŽI a MANIPULACE, které NĚKTEŘÍ příznivci veganství záměrně a agresivně šíří a to včetně celosvětově známých osobností jako je např. muzikant Moby.

 

Vrcholem našeho překvapení byl náš říjnový článek o mléčných výrobcích, kde nás řada lidí v diskusi přímo i nepřímo vyzývala k tomu, že bychom přece neměli psát v zájmu zvířat FAKTA, i když jsou pravdivá (např., že mléčné výrobky NEzahleňují, že NEJSME jediný živočišný druh, který pije mléko jiných savců apod.), viz celý článek a diskuse pod ním: mléčné výrobky.

 

S tímto přístupem ale kategoricky nesouhlasíme. Naším “receptem” je naopak trpělivě vysvětlovat, že by velká většina populace skutečně měla výrazně snížit spotřebu masa a zvýšit v jídelníčku podíl rostlinné stravy, ale nikoliv přesvědčovat jednotky procent populace, aby se staly vegany na základě LŽIVÝCH a NEPRAVDIVÝCH tvrzení, z nichž si dnes ty nejpopulárnější rozebereme.

 

 

 1. “Naši nejbližší příbuzní (vyšší primáti jako šimpanzi a gorily) jsou vegani.”

 

Nic takového není pravda. Všechny velké opice (šimpanzi, paviáni, orangutani, gorily apod.) KONZUMUJÍ v různě velké míře živočišné bílkoviny a to nejčastěji ve formě hmyzu, hmyzích larev, ptačích vajec, housenek a drobných obratlovců. Naši vůbec nejbližší příbuzní z živočišné říše – šimpanzi, se kterými sdílíme přes 98 % veškeré genetické výbavy – jsou zároveň také nejvyšší konzumenti masa a nejaktivnější lovci mezi opicemi (nemůžeme v tomto kontextu nezmínit naše rozpaky nad výrobcem populárních veganských tyčinek, který má ve svém názvu i logu obrázek šimpanze).

 

Jinými slovy, populární fotografie svalnatých šimpanzů či goril s textem “I’m vegan.” jsou jednoduše LEŽ. Žádná z těchto velkých opic NENÍ veganem. V tomto případě ani není nutné odkazovat na fulltexty vědeckých studií či publikací, ale úplně každý si tato FAKTA může jednoduše ověřit na vlastní oči na YouTube, např.:

 

Šimpanzi lovící a konzumující jiné opice: https://youtu.be/RQq93Q2txrs

 

 Paviáni lovící (a zaživa konzumující) mládě antilopy: https://youtu.be/OUPhRYi_caY

 

 Gorila konzumující termity: https://youtu.be/KwL0Gef8gsc

 

 

Mimochodem, aby byla pokryta přirozená potřeba goril po živočišných bílkovinách v ZOO (kde jistě není snadné obstarat gorilám termity), tak např. v ZOO Praha dostávají gorily nížinné jako součást jídelníčku 300 g tvarohu denně. Zároveň je nutné připustit, že nejsvalnatější gorily ale paradoxně konzumují skutečně nejméně živočišných bílkovin ze všech velkých opic (konzumují převážně pouze hmyz) a jsou převážně býložravci. Jak je to při takové muskulatuře možné? Je tomu tak proto, že všechny velké opice a především gorily mají odlišnou anatomii a fyziologii trávicí soustavy a specifický střevní mikrobiom.

U člověka je v porovnání se všemi ostatními primáty dominantní tenké střevo, zatímto u opic a především u goril je dominantní tlusté střevo, což umožňuje lépe zužitkovat velký objem rostlinné potravy. Specifický střevní mikrobiom pak umožňuje gorilám zpracovat i takové složky rostlinné potravy, které jsou pro člověka nestravitelné. Dospělý jedinec ve volné přírodě zkonzumuje v průměru 18 kg potravy za den, což je pro člověka ekvivalent 150 kusů banánů denně! Díky tomu přijme dospělá gorila ve své přirozené potravě ve skutečnosti obrovské množství bílkovin (až 500 g bílkovin denně, ve kterých je dohromady dostatek i tzv. “limitních aminokyselin”). Pro srovnání – dospělý muž váží polovinu jako dospělý gorilí samec, ale ve svém jídelníčku přijme za den přibližně jen cca 80-100 g bílkovin a celkově do 2 kg potravy. To jsou tedy hlavní důvody, proč jsou gorily schopné vybudovat a udržet tak velké množství svalové hmoty na převážně rostlinné stravě s pouze velmi malým podílem živočišných bílkovin z hmyzu.

 

 

 

 

 2. Největší a nejsilnější zvířata na planetě jsou vegani.

 

Nejsou. Největší zvíře na planetě je plejtvák obrovský, který se živí krilem, který je tvořen drobnými korýši. Dospělý plejtvák denně zkonzumuje až 40 milionů těchto drobných korýšů, není tedy v žádném případě vegan ani vegetarián. To mimochodem platí pro všechny kytovce, kteří buď mají zuby a loví jiné ryby (např. delfíni, vorvani), anebo mají kostice, kterými z vody filtrují drobné korýše (plejtvák obrovský, velryba grónská apod.).

 

Co se týká fotografií svalnatých býků a koní, majestátních jelenů a slonů s texty “Yes. I’m vegan.”, opět se jedná o hrubou manipulaci a nepravdu. Tato zvířata NEJSOU VEGANI, ALE BÝLOŽRAVCI. Je tomu tak proto, že býložravci na rozdíl od veganů dokáží díky své trávicí soustavě a specifickému střevnímu mikrobiomu STRÁVIT CELULÓZU, která je nejrozšířenějším polysacharidem na planetě. Pro člověka je ale nestravitelná a ve výživě tvoří jen tzv. nerozpustnou vlákninu.

 

Žádný vegan nemůže jít na pastvinu a tak jako býložravci spásat traviny nebo seno, protože BÝLOŽRAVEC NENÍ SYNONYMUM PRO VEGANA. Navíc i býložravci jsou ve využití rostlinné potravy různě efektivní. Např. onen majestátní slon má efektivitu trávení pouze 35 – 40 % a musí žrát 16 – 18 hodin denně (dospělý slon cca 250 kg potravy denně), aby při takto malé efektivitě trávení rostlinné stravy přijal dostatek živin. Nejefektivnější jsou ve využití rostlinné potravy PŘEŽVÝKAVÍ (ruminanti), např. onen svalnatý býk, majestátní jelen, ale i taková žirafa nebo antilopa. Všichni přežvýkaví mají 4 žaludky a rostlinnou potravu tráví ve dvou krocích, při kterých se částečně strávená směs vrací opakovaně do úst, kde dochází k opětovnému přežvykování. Díky tomu dochází ke kvašení a štěpení rostlinné potravy pomocí symbiotických mikroorganismů (bakterie, prvoci, houby), které navíc tuto tráveninu svojí činností obohacují o řadu látek (např. syntéza aminokyselin “de novo”), které se v původní potravě vyskytovaly jen ve velmi malém množství. Navíc stejně jako u goril platí i pro býložravce to, že přijmou dohromady výrazně vyšší množství rostlinné potravy, než kolik vůbec umožňuje přijmout trávicí soustava člověka.

 

A mimochodem, věděli jste, že divoké prase nebo slepice jsou ve skutečnosti všežravci? Vedle travin, kořenů a ořechů konzumují divoká prasata i mršiny a malé plazy a slepice konzumují vedle rostlinné potravy i žížaly, slimáky a hmyz.  

 

 Divoká prasata konzumující mršiny jelenů: https://youtu.be/fmNXPYgI7lY , https://youtu.be/it1QE8ye2XU

 

 Slepice lovící a konzumující myši: https://youtu.be/iubf1oJdQQQ , https://youtu.be/LwtuoHyLEiw

 

 

 3. „Člověk je jediný savec, který pije mléko jiných savců.“, “Nebuď tele!”

 

Není to pravda. Zaprvé argumentace “člověk je jediný savec, který…” je sama o sobě nesmyslná, protože člověk je samozřejmě “jediný savec” v mnoha ohledech – létá letadlem, používá internet a elektřinu, operuje nemocné a praží kávu.

 

Zadruhé, pití mléka jiných savců není rozšířené zřejmě jen proto, že si žádný jiný savec kromě člověka nedomestikoval jiné savce. Pokud by zvířata ve volné přírodě tuto možnost měla, jistě by mléko jiných savců běžně pila, stejně jako je v přírodě široce rozšířená konzumace vajec jiných živočišných druhů. Vajíčka na snídani nejsou výsadou člověka, ale hledání a konzumace vajíček plazů, ptáků či vejcorodých savců jinými živočišnými druhy je v přírodě nesmírně rozšířené, protože se jedná o bohatý a vítaný zdroj snadno získatelných živin. Dělají to i naši “nejbližší příbuzní” velké opice jako jsou např. orangutani vybírající na stromech ptačí vejce.

 

A zatřetí, toto tvrzení samo o sobě NENÍ PRAVDIVÉ. Na YouTube si může snadno každý ověřit, že pokud tuto možnost mají, DOSPĚLÁ ZVÍŘATA KONZUMUJÍ MLÉKO JINÝCH SAVCŮ. A z dospělé kočky konzumující kravské mléko nevyroste kráva. Stejně tak z mláďat jiných savců nevyroste jiné zvíře jen proto, že konzumují jiné mléko (např. ze zachráněných tygřích mláďat nevyroste po konzumaci psího mléka pes). Ale zůstaňme u dospělých savců a podívejme se opět na FAKTA:

 

 Dospělý pes pije z vemene kozí mléko: https://youtu.be/rHgC-sB7DL0

 

 Dospělá kočka domácí pije z vemene kravské mléko: https://youtu.be/vgtEO83vr8o

 

 Dospělé opice pijí z vemene kravské mléko: https://goo.gl/images/fFQqrW

 

 

 4. Veganství je pro člověka přirozené.

 

Není to pravda a je tomu přesně naopak. Již velmi dávní předchůdci člověka, jakými byl např. Australopithecus, konzumovali morek z kostí jiných zvířat a také maso z mršin už nejméně před 2,6 milióny let. V průběhu celého vývoje člověk konzumoval maso a živočišné bílkoviny a podle dnešních evolučních biologů a antropologů bylo právě následné tepelné zpracování masa zásadním okamžikem, který dramaticky zvýšil využitelnost aminokyselin a dalších živin z potravy, což vedlo ke zvětšení mozku u předchůdců dnešního člověka.

 

 

 5. Veganství je ekologičtější.

 

Častým argumentem příznivců veganství je tvrzení, že být veganem je mnohem ekologičtější a každý, kdo to s ekologií a s ochranou přírody myslí vážně, by měl být vegan. Toto tvrzení je ale samo o sobě velmi zavádějící, protože se jedná o velmi komplexní problematiku, a jsme velmi rádi, že i sama zástupkyně České veganské společnosti Eliška Selinger v rozhovoru pro DVTV ze 4. 3. 2018 přiznala, že to v tomto směru není jednoznačné. Celý rozhovor zde: DVTV. Zaprvé jde o to, jaký je způsob chovu, protože je velký rozdíl mezi neetickým a neekologickým chovem zvířat ve velkochovech a chovem zvířat např. na volných pastvinách. Zadruhé, a to je možná ještě mnohem důležitější, jde o skutečnou velikost celkové ekologické stopy, kterou každý z nás na světě zanechává. Když použijeme data publikovaná např. v listopadovém čísle časopisu Respekt (45/2018), ZDALEKA NEJVĚTŠÍ EKOLOGICKOU zátěží emisemi skleníkových plynů je mít dítě (cca 58 tun emisí/život), používat automobil (cca 2,4 tun emisí/rok), létat letadlem (jeden transatlantický let cca 1,6 tun) a teprve potom přechod na kompletní veganskou stravu (snížení emisí o cca 0,8 tun/rok). Jinými slovy, vegan, který má dítě, používá automobil, létá letadlem a velmi pravděpodobně také konzumuje stravu dovezenou ze zahraničí (např. avokádo, mořské řasy, sóju, tofu, tempeh) apod. má MNOHEM VYŠŠÍ EKOLOGICKOU stopu, než člověk konzumující třeba celý život maso z velkochovů, který ale létá letadlem minimálně nebo vůbec. Pokud takový vegan pak ukazuje na druhé, že svojí konzumací masa zatěžují planetu emisemi skleníkových plynů, zatímco sám létá letadlem, jezdí autem a kupuje potraviny z dovozu, nemůžeme se zbavit pocitu, že se jedná více o pozérství, než o reálný zájem svým životním stylem skutečně k něčemu přispět. Přikládáme zde názornou tabulku ze zmíněného čísla časopisu Respekt, ke které bychom dodali, že největší zátěž – mít dítě – není v tomto grafu proto, že by se do něj nevešla (tato zátěž je násobně vyšší než ostatní). Celý článek z časopisu Respekt si můžete přečíst zde: Co může jednotlivec udělat pro záchranu planety. 

 

 

 

 

 

SHRNUTÍ

Jak jsme si vysvětlili v předešlých bodech, populární veganské mýty, které šíří NĚKTEŘÍ vegani, jsou NEPRAVDIVÉ. Některá zvířata buď vegany v žádném případě nejsou a ve skutečnosti pravidelně konzumují v různé míře živočišné bílkoviny (např. šimpanzi, gorily, orangutani, paviáni, plejtváci, divoká prasata apod.) anebo se jedná o býložravce (např. sloni, býci, jeleni, koně, nosorožci, hroši), kteří díky specifické anatomii a fyziologii trávicí soustavy a specifickému střevnímu mikrobiomu mohou strávit a využít pro člověka nestravitelné rostlinné zdroje živin (např. mohou strávit celulózu, syntetizovat aminokyseliny “de novo” apod.). Díky tomu mohou – na rozdíl od veganů – spásat např. traviny a seno a přijmout obrovské množství rostlinné stravy, kterou navíc lépe zužitkují než člověk. Býložravec není synonymum pro vegana. Na závěr si ještě položme řečnickou otázku, proč by vlastně zvířata, která mají odlišnou genetickou výbavu, odlišnou anatomii i biochemii trávicí soustavy měla být jakoukoliv inspirací pro výživu člověka? Taková dospělá svalnatá gorila ujde za den v průměru 100 m, majestátní slon zase musí žrát cca 16 hodin denně a 60 % potravy vyloučí ve stejné podobě jako ji sežere a býk má 4 žaludky a ruminuje. Není člověk na první pohled jiný? Přitom každý člověk, který má domácího mazlíčka, bez jakékoliv znalosti biochemie dobře ví, že zvířata mají odlišnou fyziologii výživy a jejich strava se nemůže inspirovat výživou člověka. Pro psa je jedovatá cibule či hroznové víno, pro kočku je toxická čokoláda a papouška zabije avokádo. Lze snad říci, že když hroznové víno, cibule, čokoláda nebo avokádo může zabít zvířata, neměli bychom je jíst ani my? A to platí i přesně naopak – co je vhodné pro zvířata (i ta nejsilnější a největší na světě), není automaticky vhodné pro výživu člověka.

 

 

Doporučujeme ke zhlédnutí epizodu z našeho IMV Podcastu

+ https://podcast.imv.cz/epizody/4-veganstvi